V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?

1. března 1902 byla v aule Karolina promována Anna Honzáková. Stala se tak historicky první českou lékařkou s titulem MUDr.

V zahraničí je běžné, že konkrétní divadelní hra se hraje i několik desítek let, obměňují se pouze herci. U nás to ale obvykle chodí jinak. Nové premiéry vytlačují starší tituly a repertoár se neustále proměňuje. Výjimkou je však Divadlo Járy Cimrmana, které je ve stálosti repertoáru rekordmanem. Jeho nejstarší inscenace se totiž hrají od konce šedesátých let dodnes.

Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s nádražím Bubny. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a také tím nejdelším u nás. Na délku měří 1100 metrů a tvoří ho celkem 87 kamenných oblouků.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Tento rekord má, stejně jako mnoho jiných, vlastně dvě podoby. Poprvé zavlála naše vlajka na vrcholu nejvyšší hory světa v roce 1984. Donesli ji tam však dva Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka. Prvním Čechem na tomto místě se stal až Leopold Sulovský v květnu 1991.

Česká republika je houbařskou velmocí, každý třetí Čech vyráží na houby pravidelně. Oblíbená kratochvíle ale může být i nebezpečná, některé houby jsou totiž prudce jedovaté. Asi nejznámější, a snadno zaměnitelná, je muchomůrka zelená. Naší nejjedovatější houbou ale není.

V České knize rekordů lze dohledat i kapitolu týkající se neobvyklých rozměrů různých částí lidského těla. Největší nohu u nás měl Jiří Musil z Brna. V 50. letech 20. století byl nejvyšším člověkem v Československu, měřil 218 centimetrů.

Na tehdejší České a německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze proběhla 17. června 1901 slavnostní promoce, která se zapsala do dějin. Jako první žena v historii českých zemí získala titul doktorka filozofie Marie Zdeňka Baborová.

Aby vůbec bylo možné začít u nás s jadernou energetikou, musel se nejprve rozjet výzkum v této oblasti. Už v roce 1957 začal fungovat první atomový reaktor na našem území, a to konkrétně ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy.