Na starověkých olympijských hrách, jejichž počátek se datuje až čtyři tisíce let před počátek našeho letopočtu, Češi pochopitelně nesoutěžili. Když se ale olympijská tradice koncem 19. století obnovila, bylo to velké lákadlo i pro tuzemské sportovce.

Hlavolam ježek v kleci je známý i těm, kteří Foglarovy Rychlé šípy nikdy nečetli ani neviděli. Pět rekordních hlavolamů najdete v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit.

Řízení silniční dopravy pomocí mechanické signalizace si poprvé vyzkoušeli v roce 1868 před londýnským parlamentem. Tamní semafor měl však pouze dvě barvy a musel ho obsluhovat strážník.

Pokud pátráme po největším hradním komplexu u nás, můžeme rovnou zalistovat v Guinessově knize rekordů. Areál, který je největší v Česku, drží totiž i celosvětový primát.

Chov divokých zvířat v zoologických zahradách s sebou nese značné náklady, a z nich ty největší položky jsou za potravu. Například takový slon dokáže spořádat až 320 kilo rostlin denně. Ovšem nejnákladnější jedlík je lední medvěd.

Novák, Svoboda, Novotný nebo Dvořák – to jsou nejběžnější česká příjmení. Například Novákových žije v Česku přes 68 tisíc. Častá jsou také zvířecí příjmení.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

I když se Praze říká stověžatá, nejvyšší kostelní věž byste v ní hledali marně. Stojí totiž v Plzni. Věž katedrály svatého Bartoloměje je vysoká 102 metrů a vévodí tamnímu náměstí Republiky.