V roce 2025 se běží už 135. Velká pardubická. Předchozí ročníky stvořily mnoho legendárních jmen a příběhů, jak mezi koňmi, tak mezi jezdci.

Máte rádi vinnou klobásu? Nejdelší má na svém kontě masna z Roudnice nad Labem. Ta v roce 2004 vyrobila uzenářskou pochoutku, která byla dlouhá 71,5 metru a vážila skoro 15 kilogramů.

Turistika, tak jak ji známe dnes, se začala v Evropě rozvíjet v druhé polovině 19. století. Češi samozřejmě nezůstávali pozadu a tak byl 11. června 1888 založen Klub českých turistů, jeden z nejstarších zájmových spolků u nás.

V Česku najdeme mnoho silničních rekordmanů. Jedním z nich je i Radotínský most. Měří 2291 metrů a je tak nejdelším tuzemským mostem. Je součástí dálničního okruhu kolem Prahy a překonává široké údolí soutoku Berounky a Vltavy.

Pohon vlaků doznal na přelomu 19. a 20. století dramatických změn. Po krátké epizodě s tažnými koňmi na dlouhou dobu železnici kralovalo uhlí a pára. Nástup elektřiny byl ale nezastavitelný.

Začněme prozaicky, u cviků. Kupříkladu Renata Hamplová drží rekord, při němž dokázala na festivalu Pelhřimov – město rekordů v roce 1995 udělat za hodinu 1821 kliků. To představuje v průměru 30 kliků za minutu. Navíc se do České knihy rekordů zapsala i tím, že do minuty zvládla 58 kliků, ovšem na střeše jedoucího automobilu!

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Atletická disciplína hod oštěpem vychází z vojenského výcviku starých Řeků a byla i součástí starověkého olympijského pětiboje. Své pevné místo má i v novodobém sportu a pro Česko má jednu sympatickou vlastnost: Světovými rekordmany v hodu oštěpem v mužské i ženské kategorii jsou totiž Češi.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Většina výrobků, které figurují v České databance rekordů, byla po svém dokončení na patřičném místě po zásluze vystavena. O dnešním tématu to však neplatí, přestože i zde šlo o doklad umu českých lidí. Na nejdelším sulcu si totiž už dávno pochutnali obyvatelé pražského Žižkova.