Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému Apolena Rychlíková a David Klimeš. „Zvnějšku se zdá, že opozice musí vždy kritizovat vládu a vláda vždy opozici. Způsob, jakým k tomu dochází poslední dekádu, je ale daleko za hranou snesitelnosti,“ upozorňuje Rychlíková a dodává: „Pokud existuje šance, že se politici přestanou bát složitosti a začnou znovu mluvit k lidem jako k dospělým občanům, pak právě teď.“

Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému David Klimeš a Apolena Rychlíková. „I po takzvané konsolidaci veřejných financí státní rozpočty zůstávají ve stamiliardových schodcích,“ upozorňuje Klimeš. „Pokud i další vláda bude nadále podporovat rozval financí, bude už taková třetí v řadě a staneme se předluženou zemí, která kvůli splátkám není schopna bez zápůjčky zajistit základní výdaje státu.“

Více než polovina Čechů v uplynulém roce omezila nákup potravin, a to kvůli jejich cenám. Ty se podle agentury Eurostat zvyšovaly rychleji, než byl průměrný nárůst v Evropské unii. „V Česku se 60 procent, v některých segmentech dokonce 90 procent potravin prodává ve slevě. Nikdo nenakupuje za regálovou cenu. Při srovnávání nákupů v zahraničí je třeba být obezřetný,“ podotýká prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová pro Český rozhlas Plus.

Politická satira zažila svůj největší rozkvět v 90. letech, kdy se otevřela stavidla svobody slova. Nyní je zdánlivě na ústupu, podle kritiků nevybíravý humor zabila politická korektnost. „K čemu je politická satira? Mimo jiné je velmi nutným doplňkem seriózního zpravodajství. Dokonce bych tvrdil, že bez ní bude veřejný diskurz invalidní,“ říká v podcastu Chyba systému systému expert na otevřenost státní správy Oldřich Kužílek, známý jako někdejší satirik Olaf Lávka.

Kauza bitcoinů v hodnotě téměř jedné miliardy korun, které státu daroval provozovatel nelegálního darknetového tržiště, pomohla zvýšit povědomí Čechů o kryptoměnách. „K mému velkému překvapení je ale stále strašně nízké. My, kdo to s kryptoměnami myslíme vážně, musíme vysvětlovat jejich pozitivní využití. Protože to, o čem je vládní bitcoinová kauza, je to nejnegativnější, k čemu se dají používat,“ upozorňuje v Chybě systému Radim Kozub z advokátní kanceláře Blockchain Legal.

Podrývání demokratických institucí, zpochybňování vědeckých faktů a přejímání narativů ruské propagandy. Slovensko je jednou ze zemí, kde se dezinformace stávají nástrojem alternativní scény i vládních představitelů. „Nestalo se to za den ani za rok. Vzniku alternativních zdrojů informací jsme si začali všímat někdy v roce 2012, kdy se Rusové začali připravovat na anexi Krymu a válku,“ vysvětluje v Chybě systému: Speciál Slovensko bezpečnostní analytik Victor Breiner.

Už rok funguje při Úřadu vlády takzvaný stratkom, tedy Odbor strategické komunikace, pod vedením armádního plukovníka Otakara Foltýna. „Oddělení existovalo už roky předtím, ale novináři neměli pocit, že by se na něj měli ptát, protože to nevěděli. Ne proto, že by ti lidé pracovali špatně, ale prostě nebyli vidět. To, že je ten pojem ve veřejném prostoru, je posun, byť rozhodně ne dostačující,“ říká vládní koordinátor v podcastu Chyba systému.

Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuze už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otevírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání. Podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni byla za jejich obnovením touha navázat na prvorepublikovou tradici. „Už tenkrát zaznívala kritika: ‚Nedělejme to. Tam, kde se zavedly, se neosvědčily a ruší se.‘ Tak jsme je zavedli a od té doby se ta debata vede v podstatě kontinuálně,“ glosuje.

Co vypovídají konflikty mezi řidiči, cyklisty a chodci o stavu českých měst? Nejsou jen otázkou neohleduplnosti jednotlivců, ale možná i zrcadlem hlubších problémů městského plánování, zejména pak v Praze, nastiňuje pro Český rozhlas Plus popularizátor architektury Adam Gebrian. „V porovnání se spoustou jiných měst má Praha poměrně nízkou hustotu obyvatelstva. A čím nižší hustota, tím vyšší doprava,“ poukazuje v pořadu Chyba systému.