Česko donedávna patřilo ke státům s nejvyšší plodností v Evropě, za posledních pět let ovšem zdejší plodnost klesla z 1,83 pod 1,3 dítěte na ženu. Náraz přišel s pandemií a následnou vícenásobnou krizí – energetickou, inflační a bezpečnostní, upozorňuje v Chybě systému demografka Jiřina Kocourková: „Došlo ke změně podmínek pro zakládání rodin. Zvýšila se nejistota, nikdo nebude zakládat rodinu, když je nejistý. Zároveň digitální svět proměnil způsob uvažování o rodičovství.“

Nebude to jednoduchý rok, ale zvládneme ho. Touto větou začíná každý nový díl podcastu Chyba systému. Jaké zajímavé hosty přinesl končící rok a o jakých tématech se bude mluvit v tom příštím?

Prezident Petr Pavel před úterním jmenováním Andreje Babiše (ANO) ocenil jasný a srozumitelný způsob, jak nový premiér naplnil jeho podmínku a veřejnosti představil řešení svého střetu zájmu. „To neznamená, že v tom vyjádření jsou všechny podstatné detaily nebo že vše do 14 dnů klapne. Myslím ale, že to, čeho mohl prezident v této fázi docílit, se i stalo. A že větší ambici prezident neměl. A to je spíš správně,“ hodnotí ústavní právník Jan Kysela.

Svědkem proměn českého vězeňství od komunismu dodnes je někdejší ombudsmanka a disidentka Anna Šabatová, kterou k tomu přivedl vlastní pobyt za mřížemi před více než půlstoletím. „Před rokem 1989 byl vždy někdo z naší rodiny zavřený, a hlavně jsme byli ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, kde jsme podmínky ve vězeních a procesy sledovali. A ten zájem jsem si uchovala i po roce 1989,“ přibližuje v epizodě Chyby systému, která se natáčela před publikem 17. listopadu.

Zestátnění ČEZu, výstavba nových jaderných bloků a vymezování se vůči systému emisních povolenek pro průmysl i domácnosti a osobní dopravu. To jsou některé z priorit vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, která dále například chce přenést poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Podle energetického experta Blahoslava Němečka je to jedna z cest, jak snížit výdaje domácností a zvýšit konkurenceschopnost firem.

Před třemi lety vstoupila do světa generativní umělá inteligence – technologie, která dokáže psát, tvořit obrazy, programovat či vést dialogy téměř jako člověk. A také lidstvu ukazuje vztyčený prst, jak říká manažerka Senta Čermáková, která vede kurzy zaměřené na rozvoj AI dovedností: „Říká nám: ‚Buďte lidmi, nechte rutinní práci na mě a věnujte se tomu, co vás baví a na co máte přirozený talent.‘ Problém je, že to většina lidí neví.“

Daně, které mají důvěru veřejnosti a cílí tam, kde to ekonomiku a domácnosti nezatěžuje až příliš, a přitom nejsou plné všelijakých výjimek a nesystémovostí. Tak shrnuje koncept chytrých daní ekonomka Markéta Malá z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. „Existují dobré příklady ze zahraničí, že to možné je. V Česku k nim ale máme ještě kus cesty,“ míní spoluautorka projektu Chytřejší daně.

Českou republiku čeká výrazné stárnutí populace. Do poloviny století by měl počet obyvatel nad 65 let vzrůst až na 3,1 milionu, tedy o milion více než dnes. „Zvýšení naděje na dožití a delší život v zaopatřenosti, kdy člověk nemusí existenciálně řešit, jestli bude chodit do práce, tak to je dobrá zpráva. Ale místo oslavování si většina států stěžuje, že je to fiskální potíž a bude to stát víc a víc,“ přibližuje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.