Před třemi lety zejména mladí lékaři protestovali proti nadměrnému množství přesčasů, které tehdy tisíce z nich odmítly sloužit. „Přetrvalo povědomí, že je možnost říci si o lepší podmínky a nenechat po sobě šlapat. Že je normální po 24hodinové službě říci, že odcházím domů,“ říká někdejší lídr protestů a bývalý předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda.

Je konzervatismus ještě tím, čím býval v 90. letech – nebo se jeho obsah nenápadně přelil do nových forem, které se už nevejdou do nových škatulek? Podle v Česku působícího polského politologa Macieje Ruczaje žijeme ve zlomové době, kdy se proměňují významy slov jako demokracie nebo liberalismus i realita, k níž odkazují. „Z toho vzniká ten dojem určité babylonské věže, že i když používáme stejná slova, tak dost často mluvíme o něčem úplně jiném,“ míní v Chybě systému.

Šestice největších evropských ekonomik prosazuje hlubší propojení jednotného trhu a odbourání obchodních bariér, a to i za cenu vzniku dvourychlostní Evropy. „Nepociťujeme obchodní bariéry, ale potřebujeme, aby Evropská unie ochránila trh proti levným dovozům za dumpingové ceny z regionů, kde je nižší zatížení regulacemi,“ tvrdí v Chybě systému Petr Popelář, který je předsedou představenstva společnosti Moravia Steel, největšího českého vývozce ocelových výrobků.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací a šetřit chce i na jejich podpoře. „Stále jde jen o to, že někdo v uvozovkách strká nos do toho, co ta vláda dělá. Neziskovky kazí jednoduché populistické myšlenky, bojují s korupcí nebo se snaží pracovat s menšinami,“ usuzuje v Chybě systému Robert Basch, někdejší dlouholetý ředitel Nadace OSF patřící do sítě organizací založené investorem a filantropem Georgem Sorosem.

Před rokem v Česku skončily kojenecké ústavy, do nichž byly umisťovány děti do tří let. V praxi se ale podle Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) ukazuje nedostatek pěstounů, přičemž ti stávající nemají povinnost přijmout dítě do péče. „Ukázalo se, že je škoda vydávat se cestou zákazů a rušení, místo aby byly dopředu vytvořeny lepší podmínky,“ upozorňuje Daniela Kubičíková, předsedkyně Profesní komory sociálně-právní ochrany dětí.

Česko bude podle návrhu rozpočtu na rok 2026 hospodařit se schodkem 310 miliard. Do jeho schválení bude země v rozpočtovém provizoriu, což podle někdejšího premiéra a guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka není žádná tragédie. Kritizuje ale to, že politici ignorují elementární principy makroekonomiky. „Ekonomická gramotnost politiků se strašně zhoršila a jsme v zajetí falešných debat, co všechno bude zadarmo i bez vyšších daní. Dříve nebo později narazíme,“ varuje.

Česko donedávna patřilo ke státům s nejvyšší plodností v Evropě, za posledních pět let ovšem zdejší plodnost klesla z 1,83 pod 1,3 dítěte na ženu. Náraz přišel s pandemií a následnou vícenásobnou krizí – energetickou, inflační a bezpečnostní, upozorňuje v Chybě systému demografka Jiřina Kocourková: „Došlo ke změně podmínek pro zakládání rodin. Zvýšila se nejistota, nikdo nebude zakládat rodinu, když je nejistý. Zároveň digitální svět proměnil způsob uvažování o rodičovství.“

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu vyjádřil přání, aby občané nepodléhali líbivému populismu. Společnost je podle něj rozdělena ne proto, že je mezi lidmi tolik nepřekonatelných rozdílů, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón naší veřejné debaty. Podle šéfredaktora Dalibora Balšínka lze populismus vnímat i jako způsob, jak být blíž lidem. „Často jsou za populisty označováni ti, kteří kritizují elity. Ale kritika elit je hrozně důležitá součást debaty,“ zdůrazňuje.

Nebude to jednoduchý rok, ale zvládneme ho. Touto větou začíná každý nový díl podcastu Chyba systému. Jaké zajímavé hosty přinesl končící rok a o jakých tématech se bude mluvit v tom příštím?

Prezident Petr Pavel před úterním jmenováním Andreje Babiše (ANO) ocenil jasný a srozumitelný způsob, jak nový premiér naplnil jeho podmínku a veřejnosti představil řešení svého střetu zájmu. „To neznamená, že v tom vyjádření jsou všechny podstatné detaily nebo že vše do 14 dnů klapne. Myslím ale, že to, čeho mohl prezident v této fázi docílit, se i stalo. A že větší ambici prezident neměl. A to je spíš správně,“ hodnotí ústavní právník Jan Kysela.