Zestátnění ČEZu, výstavba nových jaderných bloků a vymezování se vůči systému emisních povolenek pro průmysl i domácnosti a osobní dopravu. To jsou některé z priorit vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, která dále například chce přenést poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Podle energetického experta Blahoslava Němečka je to jedna z cest, jak snížit výdaje domácností a zvýšit konkurenceschopnost firem.

Před třemi lety vstoupila do světa generativní umělá inteligence – technologie, která dokáže psát, tvořit obrazy, programovat či vést dialogy téměř jako člověk. A také lidstvu ukazuje vztyčený prst, jak říká manažerka Senta Čermáková, která vede kurzy zaměřené na rozvoj AI dovedností: „Říká nám: ‚Buďte lidmi, nechte rutinní práci na mě a věnujte se tomu, co vás baví a na co máte přirozený talent.‘ Problém je, že to většina lidí neví.“

Daně, které mají důvěru veřejnosti a cílí tam, kde to ekonomiku a domácnosti nezatěžuje až příliš, a přitom nejsou plné všelijakých výjimek a nesystémovostí. Tak shrnuje koncept chytrých daní ekonomka Markéta Malá z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. „Existují dobré příklady ze zahraničí, že to možné je. V Česku k nim ale máme ještě kus cesty,“ míní spoluautorka projektu Chytřejší daně.

Českou republiku čeká výrazné stárnutí populace. Do poloviny století by měl počet obyvatel nad 65 let vzrůst až na 3,1 milionu, tedy o milion více než dnes. „Zvýšení naděje na dožití a delší život v zaopatřenosti, kdy člověk nemusí existenciálně řešit, jestli bude chodit do práce, tak to je dobrá zpráva. Ale místo oslavování si většina států stěžuje, že je to fiskální potíž a bude to stát víc a víc,“ přibližuje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Nový školní rok zahájilo téměř 1,5 milionu žáků, z toho 118 tisíc prvňáčků. V českém školství přitom chybí více než 6 tisíc učitelů, kteří navíc stále nedosáhnou na slibovaných 130 procent průměrné mzdy. „Nedostatek učitelů je hodně regionální a oborový problém. Chybí typicky v Praze, protože uživit se zde s učitelským platem je prostě poměrně složité i vzhledem ke krizi bydlení,“ konstatuje Petra Mazancová, předsedkyně a spoluzakladatelka Učitelské platformy.

Děti a dospívající tráví hodiny na sociálních sítích, nebo třeba online hrají hry. A jejich rodiče často neví, co prožívají a s jakým obsahem se setkávají. V jiných oblastech života ale mají rodiče děti pod kontrolou. „Nyní se stává, že digitální prostor je tím prvním prostorem, kde je dítě bez dohledu a užívá si to,“ podotýká v Chybě systému Českého rozhlasu Plus teoretička médií Michaela Slussareff, která se věnuje vlivu internetu a digitálních technologií na mladé lidi.

Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému Apolena Rychlíková a David Klimeš. „Zvnějšku se zdá, že opozice musí vždy kritizovat vládu a vláda vždy opozici. Způsob, jakým k tomu dochází poslední dekádu, je ale daleko za hranou snesitelnosti,“ upozorňuje Rychlíková a dodává: „Pokud existuje šance, že se politici přestanou bát složitosti a začnou znovu mluvit k lidem jako k dospělým občanům, pak právě teď.“

Jaké největší výzvy čekají na příští vládu? Nad tím se ve svých esejích zamýšlí oba pravidelní hosté Chyby systému David Klimeš a Apolena Rychlíková. „I po takzvané konsolidaci veřejných financí státní rozpočty zůstávají ve stamiliardových schodcích,“ upozorňuje Klimeš. „Pokud i další vláda bude nadále podporovat rozval financí, bude už taková třetí v řadě a staneme se předluženou zemí, která kvůli splátkám není schopna bez zápůjčky zajistit základní výdaje státu.“

Více než polovina Čechů v uplynulém roce omezila nákup potravin, a to kvůli jejich cenám. Ty se podle agentury Eurostat zvyšovaly rychleji, než byl průměrný nárůst v Evropské unii. „V Česku se 60 procent, v některých segmentech dokonce 90 procent potravin prodává ve slevě. Nikdo nenakupuje za regálovou cenu. Při srovnávání nákupů v zahraničí je třeba být obezřetný,“ podotýká prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová pro Český rozhlas Plus.