- Podcasty
- Čekání na prezidenta

Poslechněte si podcast: Čekáme na prezidenta nositele naděje, lákadlo, neutrála?
Prezident země má svou roli nejen v krizích, ale i v období, kdy Česko předsedá Radě Evropské unie. Podle ústavního právníka Jana Kysely má prezident roli vizionářskou, strategickou i ceremoniální. „Ve vztahu k jednání Rady, což je spíš pohostinství, tam prezident může fungovat ve třech základních rolích. Jednou je lákadlo – kdy vás víc než Česko zajímá Václav Havel a rádi zajedete do Prahy, abyste se s ním setkali, protože vás přesahuje, přitahuje, zajímá.“
Čekání na prezidenta
… nebo na prezidentku. Inteligentní průvodce při hledání hlavy státu.
Vyprovázet Zemana verbálními kopanci? Překročil tolik mantinelů, že není kudy prokličkovat
„Nadnesené výroky, podle kterých jsme ve volbách porazili populismus? Spíš voliči dali najevo, že nechtějí za prezidenta Andreje Babiše. A to je něco jiného. A také se víc voličů přihlásilo ke slušnosti,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta filozofka Tereza Matějčková s tím, že podobně jde asi hodnotit i nemalé množství hlasů pro Danuši Nerudovou. „Možná, že kdyby kandidoval jiný populista, tak ten by nad Babišem zvítězil. Protože ta volba byla silně negativní,“ doplňuje.
Šok a smutek. Místo uklidnění přišlo strašení válkou
„Potkávají se u mne pocity šoku a smutku,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. „Poté, co jsme si v roce 2013 užili volby ve stínu absolutní lži rozdávání půlky republiky sudetským Němcům, v roce 2018 kampaň ovlivněnou strachem z imaginárních imigrantů, kteří tady nebyli a ani tady být nechtěli, měl jsem pocit, že se kampaň před prvním kolem vyvíjí uspokojivě. Ten ale úplně zmizel, když atmosféra strachu vygradovala v míře ještě mnohem větší.“
Andělské bytosti se do prezidentské volby nehodí. A ani nehrnou
„Volební kampaně moc nesvědčí tomu, aby se v lidech projevovaly jejich lepší stránky, ale spíš ty horší. Na sociálních sítích se tak znovu a znovu opakuje kydání hnoje,“ rozebírá ústavní právník Jan Kysela v dalším dílu podcastu Čekání na prezidenta.
Kandidáti možná mají vizi, ale myslí si, že ji mají skrýt za laskominu – vánočku, ponožku, sekanou
Blíží se Vánoce a lidé pečou, hnětou, dělají sekanou. „Dřív si prezidentští kandidáti vystačili s programovou nabídkou, otázka je, jestli to voličům stačí. Kandidáti si myslí, že ne. A pokud se mají lidem vloudit do srdcí, protože politika je stále víc emocionální a méně racionální, tak než vymýšlet program, raději říkají: Podívejte se, jak to funguje u nás, kdo peče vánočku, cukroví, a identifikujte se s námi,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.
Přímá volba nás rozděluje. Až k tomu, jestli „Losna, nebo Mažňák“
Rozděluje přímá volba prezidenta společnost? „Protože máme volbu dvoukolovou, tak to k tomu opravdu spěje – a pokud nevymyslíme jiný způsob, jinak to nebude,“ odpovídá ústavní právník Jan Kysela v podcastu Čekání na prezidenta. Něco jiného je to ve Francii, kde negativum kompenzuje i nějaké pozitivum, a to, že lidé volí vládce země s komplexním politickým programem.
Babiš ví, jaký chce být kandidát. Skáče mu do toho ale jeho osobnost
„Pro voliče nemusí být počet prezidentských kandidátů bez významu,“ uvažuje v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. „Čím víc lidí kandiduje, tím míň je pravděpodobné, že se dokáží odlišovat – ne jako osobnosti, ale jako lidé, kteří kandidují na úřad prezidenta, a v tom, proč to dělají.“
Zapsal se Zeman do dějin „založením, nebo podpálením Alexandrijské knihovny“? On se jen zapsal
Lhůta pro odevzdání přihlášek kandidátů do prezidentských voleb skončila v úterý 8. listopadu, dohromady se přihlásilo 21 lidí. V komentářích převládá názor, podle kterého je skvělé, že máme kandidátů hodně a jsou různí: máme ženu, miliardáře, odboráře, betonáře, antisystémového excentrika a tak dál. „Každý si tak najde někoho, s kým se může identifikovat,“ říká filozofka Tereza Matějčková v podcastu Plusu Čekání na prezidenta.
Babiš na Hrad? U části voličů jistě způsobí chvění jako Havel, Klaus a Zeman
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. „Jeho zvolením bychom ale promeškali příležitost Hrad znormálnět,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. Většina kandidátů jsou „normální lidé“ s nějakou předlistopadovou minulostí, nějakým věkem či profesí. „Není tam ale nikdo, u koho by většina řekla: ,Pokud nebude prezidentem/prezidentkou, tak svůj život raději ukončím například skokem z Nuselského mostu‘,“ doplňuje.
Hlava státu jako morální autorita? Morálka vytváří hlavně emoce, argumenty bohužel obchází
Dá se po komunálních a senátních volbách víc předpovídat, jak by mohla vypadat volba prezidentská? „K senátním volbám víc chodí vzdělaní voliči se zájmem o politiku, v prezidentských to samé očekávat nemůžeme,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta politoložka Eva Lebedová. „Logika druhého prezidentského kola přitom říká, že kandidát musí být schopen přesvědčit absolutní většinu. A už z minulých voleb víme, že i když se podpora může zdát velká, rozhoduje něco jiného.“
Schillerová, Havlíček, Vondráček aneb Čekání na rozhodnutí Babiše
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že má hned čtyři kandidáty na prezidenta: Alenu Schillerovou, Karla Havlíčka, Radka Vondráčka a čtvrté jméno prozradit nechtěl. „Sálá“ z některých z nich touha pro prezidentství? „Já jsem si toho nevšiml. A ani mne nenapadlo, že bych si toho měl všimnout, protože to tak není,“ odpovídá v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.