- Podcasty
- Jak to bylo doopravdy
Poslechněte si podcast: Bylo Rakousko-Uhersko žalářem národů?
České země spolu s Moravou a Slezskem byly součástí mnohonárodnostní monarchie takřka 400 let. Jaké byly skutečné poměry ve státě? Kde, kdy a proč se Rakousko-Uhersko začalo prezentovat jako žalář národů?
Jak to bylo doopravdy
Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.
ČST byla služkou komunistického režimu. Podílela se na uštvání nepohodlných, připomíná historik
Okupace Československa v srpnu 1968 znamenala likvidaci všeho, co souviselo s nadějemi tzv. „socialismu s lidskou tváří“, jak tomu komunisté tehdy říkali. Přišla normalizace, která Československo vývojově vrátila zas zpět. Součástí normalizace byla i propaganda, která pracovala těmi nejodpornějšími metodami. Kdo tohle vymýšlel, vlastně dodnes nevíme: buď šlo o jména vymyšlená pravděpodobně StB, nebo po sobě dokázali dobře „uklidit“, protože v archivech se nenašlo vůbec nic.
Procesy proti undergroundu se netýkaly jen „Plastiků“. Režim potřeboval nepřítele, tvrdí historik
Jedním z přelomových roků normalizace byl rok 1976. Právě tehdy proběhly politické procesy, které odstartovaly postupné sjednocování představitelů tehdejší opozice. Jedním z důsledků byl i vznik Charty 77. Před soudem stáli mladí lidé, kteří nepatřili k žádným typickým odpůrcům komunistického státu. Pouze si chtěli žít „tak nějak po svém“.
Zpravodajská hra komunistické StB vyvolala několik politických procesů, připomíná historik
V prosinci 1948 schválilo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv, pro hlasovalo 48 z 58 členských zemí. Československo nesouhlasilo, přesto se dokument stal závazný i pro nás. Totalitní státy ale tuto dohodu považovaly za cár papíru. Porušování lidských práv, které zahrnovaly zákaz zásahu do soukromého života nebo třeba do korespondence, bylo tehdy běžné. Nabízíme příběh dopisu, který adresát nikdy nedostal – přesto spustil tragédii.
Pražská německá literární škola měla být cíleně vymazána z naší historie, domnívá se historik
Je národní literatura pouze ta psaná jedním národním jazykem s důrazem na etnický původ? Nebo je to literatura, která na území státu vznikla a souvisí s obdobím vzniku národů a jejich emancipace? A co literáti, kteří byli „jen“ inspirováni prostředím, ve kterém žili, ale psali „nenárodním jazykem“?
Historik Jakl: Sověti přišli v květnu 1945 už do osvobozeného města
S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele: jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání.
Spolu s Rudou armádou sem přišla i kontrarozvědka Směrš. Na svědomí má 215 obětí
Směrš byla tajná policie, která hned začala zatýkat ruské emigranty, kteří už ale byli československými občany. Mnozí se domů nikdy nevrátili.
Osvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandy
Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy až o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly toho, kdo vlastně Prahu osvobodil. Radost z konce strašlivé války se postupně dostala do soukolí propagandy. A to na několik dlouhých desetiletí.
Pamatujete na rozhlas „za totáče“? Cenzura i tresty za šíření zpráv ze „štvavých“ vysílaček
Československý, dnes Český rozhlas hrál v našich dějinách důležitou roli. Co vůbec mohl vysílat za socialismu? Jak to bylo doopravdy, poslechněte si reprízu pořadu z roku 2018.
Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou
Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu, ke které došlo 26. dubna roku 1986. Hrozící důsledky byly zřejmé, ale komunistické Československo se po několik dní tvářilo, že se takřka nic neděje.
Karel IV. sice nebyl otevřený antisemita, přesto židovské obyvatelstvo zneužíval, říká historička
Ve vládnutí císaře Karla IV. a Otce vlasti najdete nejen ta dobrá, ale i temná místa, jako byl jeho vztah k židům. Čeští dějepisci o tom až do nedávna mlčeli – na rozdíl od těch světových. Při hodnocení je ale třeba myslet i na dobový kontext nejen v zemích Koruny české, ale celého území Svaté říše římské.