V Plzni na Mikulášském náměstí najdeme hned dvě gymnaziální budovy. V jedné se v současné době nachází Církevní gymnázium a ve druhé o něco mladší další gymnázium, které pochází z počátku 20. století.

Roku 1870 se z Brna do Plzně přestěhoval Eduard Bartelmus, český chemik, vynálezce a podnikatel německé národnosti. Již počátkem 30. let 19. století učinil objev zdravotně nezávadného smaltu, ideálního materiálu pro výrobu nádobí, které ve velkém vyráběl v Plzni na Slovanech.

Bývalá flusárna v Plzni na Doubravce se nachází nedaleko zdejší konečné zastávky městské hromadné dopravy v ulici U Panského dvora. Jedná se o žlutou stavbu stojící u Hrádeckého potoka. Jak už název budovy napovídá, v minulosti se zde vyráběl flus, známý také jako salajka, potaš či uhličitan draselný.

Na Bolevecké návsi v Plzni-Bolevci najdeme krom přestavěných či alespoň částečně zachovalých usedlostí, staveb a božích muk jednu z mála národních kulturních památek na území města. Jedná se o statek nebo chcete-li selský dvůr U Matoušů s číslem popisným 1.

Přímo naproti multifunkční budově E-centra, takzvaného Éčka, na plzeňských Slovanech stojí v Guldenerově ulici dva neobvyklé obytné domy ze 70. let minulého století. Od jiných domů z té doby se odlišují už na první pohled.

V Plzni na Slovanech se jen kousek od hlavního nádraží nachází jeden pozoruhodný areál. A proč je tak zajímavý? Právě zde měl v 19. století firmu jeden významný plzeňský podnikatel – Jan Cingroš (1841-1906).

Církevní gymnázium v Plzni stojí na Mikulášském náměstí na Slovanech, v části, které se obecně říká Petrohrad. Ačkoliv se nejedná o oficiální název, mezi obyvateli města je toto označení poměrně rozšířené.

Kdo by ho neznal – kino Eden v Rejskově ulici v Plzni platilo ve své době za nejlepší kino s nejlepším ozvučením. Kino zde založil už v roce 1920 Spolek invalidů z 1. světové války, neslo tedy název Invalid, a to až do roku 1934.

Na rohu Riegrovy ulice a náměstí Republiky v Plzni stojí přímo naproti katedrále sv. Bartoloměje dnes již ikonická stavba, a to hotel Central. Budova pochází z konce 60. let 20. století, její předchůdkyně však na tom samém místě sloužila účelům pohostinství už stovky let předtím.

V plzeňské Sedláčkově ulici, která se nachází zhruba mezi náměstím Republiky a Sady Pětatřicátníků, stojí mnoho různorodých domů. Jeden z nich ale přeci jen na první pohled mezi ostatní zástavbou vyčnívá. Řeč je o čísle popisném 29.