Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Už rok je Jozef Síkela (STAN) ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. A za tu dobu procestoval desítky zemí, kde jednal o investicích do přehrad, železnic i škol. Zároveň však čelil kritice kvůli své komunikaci. „Poté, co jsme dohnali komunikační mezeru, kterou jsme měli primárně v partnerských zemích, bych teď chtěl dohnat komunikační mezeru, kterou mám vůči České republice,“ říká Síkela v podcastu Bruselské chlebíčky. A nastiňuje své další plány.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je na křižovatce a čeká ho velká reforma, prozrazuje v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky evropský žalobce Petr Klement. Ve výběrovém řízení porazil těžkou konkurenci a jako historicky první Čech zasedne v čele evropského protikorupčního úřadu. „Jde o to, aby OLAF byl silnou, moderní, technologicky vyspělou institucí,“ zdůrazňuje Klement, který by měl na post generálního ředitele nastoupit začátkem příštího roku.

Dočasnou ochranu lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině poskytuje Evropská unie už čtvrtým rokem. V Česku i přesto někteří politici z možné budoucí vládní koalice volají po kontrole Ukrajinců, kteří tuto ochranu využívají. V celé Evropské unii taky sílí debata o návratech afghánských nebo syrských uprchlíků. Čekají Evropu deportační lety po vzoru Spojených států, nebo si kontinent založený na solidaritě a lidských právech dokáže poradit jinak?

Vznikající česká vláda by ráda resuscitovala Visegrádskou skupinu, tedy spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Proč je ale vlastně V4 ve stavu klinické smrti? A jak se vyvinuly vztahy zemí střední Evropy, které se po pádu železné opony snažily stavět na hodnotách demokratické evropské integrace? Hostem nové epizody Bruselských chlebíčků je novinář ze serveru Seznam Zprávy Filip Harzer.

Vítězné strany, ať už hnutí ANO, nebo třeba SPD, před volbami slibovaly, že zruší Ministerstvo pro evropské záležitosti. To se nejspíš skutečně stane. Co to ale bude v reálu znamenat? Podle končícího ministra Martina Dvořáka (STAN) agenda, kterou jeho úřad vykonával, jen tak nezmizí. Kdo přesně ji bude vykonávat po jeho odchodu je ale podle něj těžké odhadnout.

Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.