Vznikající česká vláda by ráda resuscitovala Visegrádskou skupinu, tedy spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Proč je ale vlastně V4 ve stavu klinické smrti? A jak se vyvinuly vztahy zemí střední Evropy, které se po pádu železné opony snažily stavět na hodnotách demokratické evropské integrace? Hostem nové epizody Bruselských chlebíčků je novinář ze serveru Seznam Zprávy Filip Harzer.

Vítězné strany, ať už hnutí ANO, nebo třeba SPD, před volbami slibovaly, že zruší Ministerstvo pro evropské záležitosti. To se nejspíš skutečně stane. Co to ale bude v reálu znamenat? Podle končícího ministra Martina Dvořáka (STAN) agenda, kterou jeho úřad vykonával, jen tak nezmizí. Kdo přesně ji bude vykonávat po jeho odchodu je ale podle něj těžké odhadnout.

Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Unijní lídři budou v tomto týdnu opět jednat o tom, jaký by Evropská unie měla mít další společný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů. Z Česka zatím zaznívají odmítavé reakce, a to od končící i nově vznikající vlády. Odborník na klimatické právo Vojtěch Vomáčka ale upozorňuje, že podle soudů jde i o lidská práva.

O zavedení nástroje na monitorování online konverzací v rámci boje proti dětské pornografii (tzv. Chat Control) měli ministři vnitra rozhodovat na úterním společném zasedání v Lucemburku. Plán Dánského předsednictví Rady EU ale před pár dny ztroskotal, když se ukázalo, že Chat Control stále nemá dostatečnou podporu. Podle šéfredaktora serveru Lupa.cz Davida Slížka neexistuje žádná kompromisní varianta. „Není možné nabourat šifrování jen trochu, jen pro jeden účel,“ říká.

Novou vládu Česko sice po volbách ještě nemá, že bude novým premiérem Andrej Babiš se ale zdá být velmi pravděpodobné. Předseda hnutí ANO se tak kromě Strakovy akademie vrátí také jako zástupce Česka do Bruselu. Jaký návrat to bude? Jak se na nástup Andreje Babiše asi dívají evropští politici? A přesune se kvůli němu teď Česko na okraj Evropské unie? Hosty povolebního dílu Bruselských chlebíčků jsou bývalí spoluautoři podcastu Viktor Daněk a Filip Nerad.

Volby už jsou za rohem, země je plná plakátů. Zatímco na předvolebních plakátech příliš mnoho evropských témat nenajdete, v programech už je to pestřejší. Jaká evropská témata se v nich skrývají? Poslechněte si speciální předvolební debatu všech čtyř spoluautorů Bruselských chlebíčků.

Výsledky parlamentních voleb v Česku a možný návrat Andreje Babiše (ANO) do premiérského křesla napjatě očekává také Brusel, tedy Evropská komise a ostatní členské státy Evropské unie. Podle novináře a šéfa bruselské kanceláře listu Financial Times Henryho Foye Brusel s návratem Babiše počítá. „Jisté uklidnění přináší fakt, že už tu všichni Babiše zažili a znají ho,“ říká Foy v podcastu Bruselské chlebíčky.