Brusel má za sebou další náročný summit. Takzvaný Víceletý finanční rámec, tedy rozpočet na roky 2028 až 2034, patřil k jeho hlavním tématům. Členské státy se totiž neshodnou na jeho celkové výši ani na tom, kolik peněz má směřovat na zemědělství a podporu méně rozvinutých regionů. Spory se vedou také o nové zdroje příjmů unijního rozpočtu.

Úřad vlády má čas do konce roku, aby vypracoval novou podobu komunikace o evropských záležitostech s občany. Koncepci platnou od vstupu Česka do EU zrušila vláda v létě. „S postupem rušení bez předchozí analýzy manažersky nesouhlasím. Nová koncepce by měla ukazovat náš hlas v Evropské unii, a co v ní chceme dokázat,” říká ředitel institutu Europeum Martin Vokálek v pořadu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie ovlivňuje život v českých obcích. Ať už prostřednictvím dotací, klimatické politiky nebo emisních povolenek. Jak moc se evropská témata promítají do komunálních voleb? A co z nich voliči skutečně vnímají? A pokud jsou tak důležité, nebudujeme si na nich závislost? Hostem Bruselských chlebíčků je výzkumnice Institutu Europeum a novinářka Klára Votavová.

Nacionalistka Marine Le Penová proti krajně levicovému Jeanu-Lucu Mélenchonovi je možnou variantou druhého kola prezidentské volby ve Francii, jak ukazují průzkumy. „Černý scénář současné vlády,“ hodnotí Martin Balucha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži v podcastu Bruselské chlebíčky. Některý ze středových kandidátů by podle něj mohl z kampaně v příštích měsících odstoupit a sjednotit tak proti extrémům politický střed.

Čas zamyslet se nad tím, jak si Unie stojí a jakou Unii chceme, tak popisovala toto plenární zasedání ve Štrasburku předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Hlavní slovo ale měla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a její Zpráva o stavu Unie.

Rozšiřování Evropské unie je nyní v Bruselu jednou z priorit. Slovinská eurokomisařka Marta Kosová hlásá, že „přichází podzim rozšíření“. Černá Hora podle ní přistoupí v roce 2028. „Byla bych pozitivní, máme momentum. Ale nezáleží jen na nich,” varuje v podcastu Bruselské chlebíčky odbornice na rozšiřování EU a region Balkánu Jana Faktor Juzová z organizací EUCRTA a EUROPEUM. Do rozšíření může podle ní zasáhnout krajní pravice v EU.

Ve Švédsku se blíží, tak jak praví tamní zákony, nové volby. Švédové budou vybírat své zástupce do parlamentu zvaného Riksdag, ale také do krajských i obecních zastupitelstev. Vítězná strana je předvídatelná, všechny volby za posledních více než sto let vyhrála sociální demokracie. Ne vždy se jí ale podařilo sestavit vládu.

Společenství států, které si navzájem pomáhají – tak popsali Evropskou unii dětští respondenti ve speciální epizodě Bruselských chlebíčků k zahájení školního roku. Všechny čtyři děti se shodly na tom, že by Evropa měla stanovit věkovou hranici pro používání sociálních sítí. „Za mě by to mělo být zakázané minimálně do 15 let,“ říká jedenáctiletý Viktor. Podle třináctileté Ráchel je ale třeba dětem zároveň vysvětlovat, proč je nutné sociální sítě omezit.

Island dlouhodobě rozděluje postoj k Evropské unii. Zatímco skoro celý ostrov se shodne, že členství v Evropském hospodářském prostoru je velmi výhodné, plnohodnotné členství v Sedmadvacítce rozděluje ostrov skutečně půl-napůl. A ukáže se to i v nadcházejícím referendu, kde budou Islanďané rozhodovat o tom, zda pokračovat v přístupových rozhovorech.

Každých pár let se stěhovat, hledat nové školy a za několik let se zase vracet zpět. Takový je život diplomatů, kteří mnohdy mění posty napříč celým světem. Zatímco pro velvyslance a velvyslankyně je to jejich práce, rodiny se musejí přizpůsobit. „Nejtěžší jsou odjezdy. Lidé se stanou součástí vašeho života, a pak přijde chvíle, kdy se musíte loučit,” popisuje v pořadu Bruselské chlebíčky Catharina Jevrellová, manželka švédského velvyslance u nás.