Čas zamyslet se nad tím, jak si Unie stojí a jakou Unii chceme, tak popisovala toto plenární zasedání ve Štrasburku předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Hlavní slovo ale měla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a její Zpráva o stavu Unie.

Rozšiřování Evropské unie je nyní v Bruselu jednou z priorit. Slovinská eurokomisařka Marta Kosová hlásá, že „přichází podzim rozšíření“. Černá Hora podle ní přistoupí v roce 2028. „Byla bych pozitivní, máme momentum. Ale nezáleží jen na nich,” varuje v podcastu Bruselské chlebíčky odbornice na rozšiřování EU a region Balkánu Jana Faktor Juzová z organizací EUCRTA a EUROPEUM. Do rozšíření může podle ní zasáhnout krajní pravice v EU.

Ve Švédsku se blíží, tak jak praví tamní zákony, nové volby. Švédové budou vybírat své zástupce do parlamentu zvaného Riksdag, ale také do krajských i obecních zastupitelstev. Vítězná strana je předvídatelná, všechny volby za posledních více než sto let vyhrála sociální demokracie. Ne vždy se jí ale podařilo sestavit vládu.

Společenství států, které si navzájem pomáhají – tak popsali Evropskou unii dětští respondenti ve speciální epizodě Bruselských chlebíčků k zahájení školního roku. Všechny čtyři děti se shodly na tom, že by Evropa měla stanovit věkovou hranici pro používání sociálních sítí. „Za mě by to mělo být zakázané minimálně do 15 let,“ říká jedenáctiletý Viktor. Podle třináctileté Ráchel je ale třeba dětem zároveň vysvětlovat, proč je nutné sociální sítě omezit.

Island dlouhodobě rozděluje postoj k Evropské unii. Zatímco skoro celý ostrov se shodne, že členství v Evropském hospodářském prostoru je velmi výhodné, plnohodnotné členství v Sedmadvacítce rozděluje ostrov skutečně půl-napůl. A ukáže se to i v nadcházejícím referendu, kde budou Islanďané rozhodovat o tom, zda pokračovat v přístupových rozhovorech.

Každých pár let se stěhovat, hledat nové školy a za několik let se zase vracet zpět. Takový je život diplomatů, kteří mnohdy mění posty napříč celým světem. Zatímco pro velvyslance a velvyslankyně je to jejich práce, rodiny se musejí přizpůsobit. „Nejtěžší jsou odjezdy. Lidé se stanou součástí vašeho života, a pak přijde chvíle, kdy se musíte loučit,” popisuje v pořadu Bruselské chlebíčky Catharina Jevrellová, manželka švédského velvyslance u nás.

Dočasné vniknutí 72 tisíc migrantů do Ceuty stále rezonuje evropskou politikou. Jedna z největších humanitárních tragédií na evropských hranicích za poslední roky má dle odhadů přes stovku obětí. Pro místní už je život zase v normálu, říká v pořadu Bruselské chlebíčky reportér Dominik Tesár. Analytik Viktor Daněk upozorňuje, že migrace není izolovaný problém a incident na španělsko-marocké hranici má přesah dál do Afriky i geopolitické situace.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská komise představila svůj návrh revize systému ETS1 – emisních povolenek pro velké průmyslové podniky nebo energetiku. Zahrnuje úpravu cenového stropu, mění také částečně pravidla pro udělování povolenek zdarma. Začíná tak dlouhé kolo vyjednávání o tom, jak budou emisní povolenky v následujících letech vypadat.

Budoucí britský premiér Andy Burnham přebírá rozjednané dohody s Evropskou unií. Jeho předchůdce usiloval o bližší vztahy s EU, sám Burnham ještě loni na podzim řekl, že by chtěl za svého života vidět Británii zpátky v unii. „Z prvních projevů je zřejmé, že se bude věnovat vnitřním britským problémům. K unii ho může přiblížit apel byznysu,“ míní bývalý londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek v pořadu Bruselské chlebíčky.