Budoucí britský premiér Andy Burnham přebírá rozjednané dohody s Evropskou unií. Jeho předchůdce usiloval o bližší vztahy s EU, sám Burnham ještě loni na podzim řekl, že by chtěl za svého života vidět Británii zpátky v unii. „Z prvních projevů je zřejmé, že se bude věnovat vnitřním britským problémům. K unii ho může přiblížit apel byznysu,“ míní bývalý londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek v pořadu Bruselské chlebíčky.

Evropský parlament má od tohoto týdne letní pauzu a sejde se znovu až v září. Ve funkci mají europoslanci za sebou druhý rok. Z byrokratického tělesa se teď stalo „hrubší” prostředí, je zapotřebí mnohem větší úsilí k prohlasování čehokoliv, popisuje Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Update EU. „Někteří vystupují mnohem víc proto, aby měli pěkná videa na sociálních sítích,” říká novinářka v pořadu Bruselské chlebíčky.

Už zítra začne v Ankaře summit NATO, o kterém se v Česku mluví už dlouho a to kvůli sporu mezi vládou a prezidentem, kdo bude Česko zastupovat. Jakou ale bude mít na summitu Česko pozici, když tam přijíždí s příspěvkem na obranu pod dvě procenta HDP? A je Severoatlantická aliance od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu v krizi? To vše jsou otázky pro Davida Koneckého, českého velvyslance při NATO.

Stále schopnější modely umělé inteligence slibují pokrok na poli vědy a technologie a ekonomický růst. Násobí se ale i rizika, která přinášejí. Podle eurokomisařky pro technologie a bezpečnost Henny Virkkunenové začnou v EU platit opatření na ochranu spotřebitelů, například při užívání chytrých domácností. Virkkunenová hovoří v novém díle pořadu Bruselské chlebíčky spolu se šéfem Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost Juhanem Lepassaarem.

Spojené státy a Írán se po několika týdnech jednání domluvily na memorandu, které by mělo vést k ukončení války. Ta začala koncem února americko-izraelskými údery na Írán. Evropské země se v celé už skoro čtyřměsíční krizi zatím spíš snažily postávat stranou. O dohodě, které má po konfliktu následovat, má Unie vlastní představu. „Nechce, aby ta dohoda byla o ničem,“ říká v Bruselských chlebíčcích Lenka Martínková, expertka na Blízký východ z Masarykovy univerzity.

Ochrana klimatu je podle Evropské komise nezbytná a ani po posledních volbách do Evropského parlamentu se zatím nezměnil nejzásadnější cíl Green Dealu – uhlíková neutralita do roku 2050. Pod tlakem podnikatelů i některých členských států ale eurokomisaři přicházejí s ústupky a takzvanými omnibusy, tedy zjednodušujícími balíčky. Pomůžou tyto balíčky skutečně evropské ekonomice?

Americko-izraelská válka na Blízkém východě upoutala zájem médií a s boji spojený růst cen paliv způsobil, že se tímto konfliktem musí zabývat i vlády jednotlivých zemí. Kvůli této válce se tak trochu zapomnělo na jiný, déle trvající konflikt – na ruskou invazi na Ukrajinu. Co tato situace znamená pro Ukrajinu i pro Evropskou unii?

Celosvětový zájem o Grónsko sice od ledna opadl, a pozornost Donalda Trumpa teď mají spíše jiné části světa, úplně se na největší ostrov světa ale nezapomnělo. Důkazem je i konference Budoucnost Grónska, která se minulý týden konala přímo v hlavním městě Nuuku. Evropská unie na ni vyslala eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkelu, Český rozhlas pak zpravodajku Zdeňku Trachtovou

Nad sezónou letních dovolených se kvůli krizi v Hormuzském průlivu dál vznáší nejistota ohledně nedostatku leteckého paliva. „Může se stát, že budou výpadky,“ předpovídá v nové epizodě Bruselských chlebíčků redaktor serveru Zdopravy.cz Vojtěch Očadlý. To ale podle Evropské komise automaticky neznamená, že aerolinky můžou rušit lety bez kompenzace pro cestující. A zdražování paliv leteckým společnostem také nedává právo účtovat palivové příplatky k už zakoupeným letenkám.

Média veřejné služby se po celé Evropě potýkají s rostoucím tlakem. Ve své zprávě to konstatuje Evropská vysílací unie. „I v zemích, které máme tradičně spojené s velkou nezávislostí médií veřejné služby, může docházet k poklesu financování, vzhledem k tomu, že jsou financovány z přímé daně nebo státního rozpočtu,“ říká mediální expertka z Fakulty sociálních věd UK Alice Němcová Tejkalová, která se podílela na nové studii o financování veřejnoprávních médií v Evropě.