
Poslechněte si podcast: Gregorová: Ověřování věku online ohrožuje soukromí
Evropská komise před nedávnem zveřejnila jeden ze způsobů, který by měl chránit děti na internetu. Nová aplikace má zajistit ověřování věku například při registraci účtu na sociální sítě nebo třeba při návštěvě stránek s obsahem pro dospělé. Přestože aplikaci představila sama šéfka komise Ursula von der Leyenová, bezpečnostní experti v ní brzy odhalili chyby a úniky dat. Je i přesto ověřování věku pomocí unijní aplikace nadále cesta?
Bruselské chlebíčky
Bruselské chlebíčky jsou autorským podcastem Českého rozhlasu, který připravuje současná zpravodajka v Bruselu Zdeňka Trachtová, specialistka na českou a unijní politiku Eva Soukeníková, reportérka Jana Karasová a editor Jakub Lucký ze zahraniční redakce. Se znalostí věci i s nadhledem se věnují aktuálnímu dění v Evropské unii a přehlednou formou servírují ty nejdůležitější události i zajímavosti ze zákulisí evropské politiky.
Jaký je život partnerky velvyslance v Praze? Jen nejbližší rodinu má v pěti zemích světa
Každých pár let se stěhovat, hledat nové školy a za několik let se zase vracet zpět. Takový je život diplomatů, kteří mnohdy mění posty napříč celým světem. Zatímco pro velvyslance a velvyslankyně je to jejich práce, rodiny se musejí přizpůsobit. „Nejtěžší jsou odjezdy. Lidé se stanou součástí vašeho života, a pak přijde chvíle, kdy se musíte loučit,” popisuje v pořadu Bruselské chlebíčky Catharina Jevrellová, manželka švédského velvyslance u nás.
Daněk: V migraci je nutná práce s třetími zeměmi
Dočasné vniknutí 72 tisíc migrantů do Ceuty stále rezonuje evropskou politikou. Jedna z největších humanitárních tragédií na evropských hranicích za poslední roky má dle odhadů přes stovku obětí. Pro místní už je život zase v normálu, říká v pořadu Bruselské chlebíčky reportér Dominik Tesár. Analytik Viktor Daněk upozorňuje, že migrace není izolovaný problém a incident na španělsko-marocké hranici má přesah dál do Afriky i geopolitické situace.
Kdo skutečně mluví za Evropu? Kallasová je oslabená, hlavní slovo má von der Leyenová, tvrdí expert
Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.
Revize ETS je drobná úprava. O rušení emisních povolenek není zájem
Evropská komise představila svůj návrh revize systému ETS1 – emisních povolenek pro velké průmyslové podniky nebo energetiku. Zahrnuje úpravu cenového stropu, mění také částečně pravidla pro udělování povolenek zdarma. Začíná tak dlouhé kolo vyjednávání o tom, jak budou emisní povolenky v následujících letech vypadat.
Marek: Nový britský premiér chtěl zpátky do EU
Budoucí britský premiér Andy Burnham přebírá rozjednané dohody s Evropskou unií. Jeho předchůdce usiloval o bližší vztahy s EU, sám Burnham ještě loni na podzim řekl, že by chtěl za svého života vidět Británii zpátky v unii. „Z prvních projevů je zřejmé, že se bude věnovat vnitřním britským problémům. K unii ho může přiblížit apel byznysu,“ míní bývalý londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek v pořadu Bruselské chlebíčky.
Zachová: Europarlament je jiný než v roce 2024
Evropský parlament má od tohoto týdne letní pauzu a sejde se znovu až v září. Ve funkci mají europoslanci za sebou druhý rok. Z byrokratického tělesa se teď stalo „hrubší” prostředí, je zapotřebí mnohem větší úsilí k prohlasování čehokoliv, popisuje Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Update EU. „Někteří vystupují mnohem víc proto, aby měli pěkná videa na sociálních sítích,” říká novinářka v pořadu Bruselské chlebíčky.
Konecký: Česko není v NATO černý pasažér
Už zítra začne v Ankaře summit NATO, o kterém se v Česku mluví už dlouho a to kvůli sporu mezi vládou a prezidentem, kdo bude Česko zastupovat. Jakou ale bude mít na summitu Česko pozici, když tam přijíždí s příspěvkem na obranu pod dvě procenta HDP? A je Severoatlantická aliance od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu v krizi? To vše jsou otázky pro Davida Koneckého, českého velvyslance při NATO.
Eurokomisařka: Lepší AI má více přínosů i rizik
Stále schopnější modely umělé inteligence slibují pokrok na poli vědy a technologie a ekonomický růst. Násobí se ale i rizika, která přinášejí. Podle eurokomisařky pro technologie a bezpečnost Henny Virkkunenové začnou v EU platit opatření na ochranu spotřebitelů, například při užívání chytrých domácností. Virkkunenová hovoří v novém díle pořadu Bruselské chlebíčky spolu se šéfem Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost Juhanem Lepassaarem.
V americko-íránské válce má EU nejblíž k státům Zálivu
Spojené státy a Írán se po několika týdnech jednání domluvily na memorandu, které by mělo vést k ukončení války. Ta začala koncem února americko-izraelskými údery na Írán. Evropské země se v celé už skoro čtyřměsíční krizi zatím spíš snažily postávat stranou. O dohodě, které má po konfliktu následovat, má Unie vlastní představu. „Nechce, aby ta dohoda byla o ničem,“ říká v Bruselských chlebíčcích Lenka Martínková, expertka na Blízký východ z Masarykovy univerzity.
Čína – problém, jehož jméno se bojíme vyslovit
Jedním ze zásadních témat nadcházejícího summitu Evropské rady bude problém nevyrovnaného obchodu s Čínou. Unijní lídři to ale nechtějí říkat úplně nahlas – slovo Čína se v návrhu závěrů summitu nevyskytuje ani jednou. Podle ředitele Institutu Europeum Martina Vokálka Evropská unie ještě nedospěla do fáze, kdy by Peking označila za jednoznačného nepřítele. A to i přes obří obchodní deficit a nekalé obchodní praktiky Číny.
Klimatickou politiku EU ničí krátkodobé myšlení
Ochrana klimatu je podle Evropské komise nezbytná a ani po posledních volbách do Evropského parlamentu se zatím nezměnil nejzásadnější cíl Green Dealu – uhlíková neutralita do roku 2050. Pod tlakem podnikatelů i některých členských států ale eurokomisaři přicházejí s ústupky a takzvanými omnibusy, tedy zjednodušujícími balíčky. Pomůžou tyto balíčky skutečně evropské ekonomice?