Každých pár let se stěhovat, hledat nové školy a za několik let se zase vracet zpět. Takový je život diplomatů, kteří mnohdy mění posty napříč celým světem. Zatímco pro velvyslance a velvyslankyně je to jejich práce, rodiny se musejí přizpůsobit. „Nejtěžší jsou odjezdy. Lidé se stanou součástí vašeho života, a pak přijde chvíle, kdy se musíte loučit,” popisuje v pořadu Bruselské chlebíčky Catharina Jevrellová, manželka švédského velvyslance u nás.

Dočasné vniknutí 72 tisíc migrantů do Ceuty stále rezonuje evropskou politikou. Jedna z největších humanitárních tragédií na evropských hranicích za poslední roky má dle odhadů přes stovku obětí. Pro místní už je život zase v normálu, říká v pořadu Bruselské chlebíčky reportér Dominik Tesár. Analytik Viktor Daněk upozorňuje, že migrace není izolovaný problém a incident na španělsko-marocké hranici má přesah dál do Afriky i geopolitické situace.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská komise představila svůj návrh revize systému ETS1 – emisních povolenek pro velké průmyslové podniky nebo energetiku. Zahrnuje úpravu cenového stropu, mění také částečně pravidla pro udělování povolenek zdarma. Začíná tak dlouhé kolo vyjednávání o tom, jak budou emisní povolenky v následujících letech vypadat.

Budoucí britský premiér Andy Burnham přebírá rozjednané dohody s Evropskou unií. Jeho předchůdce usiloval o bližší vztahy s EU, sám Burnham ještě loni na podzim řekl, že by chtěl za svého života vidět Británii zpátky v unii. „Z prvních projevů je zřejmé, že se bude věnovat vnitřním britským problémům. K unii ho může přiblížit apel byznysu,“ míní bývalý londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek v pořadu Bruselské chlebíčky.

Evropský parlament má od tohoto týdne letní pauzu a sejde se znovu až v září. Ve funkci mají europoslanci za sebou druhý rok. Z byrokratického tělesa se teď stalo „hrubší” prostředí, je zapotřebí mnohem větší úsilí k prohlasování čehokoliv, popisuje Aneta Zachová, šéfredaktorka serveru Update EU. „Někteří vystupují mnohem víc proto, aby měli pěkná videa na sociálních sítích,” říká novinářka v pořadu Bruselské chlebíčky.

Už zítra začne v Ankaře summit NATO, o kterém se v Česku mluví už dlouho a to kvůli sporu mezi vládou a prezidentem, kdo bude Česko zastupovat. Jakou ale bude mít na summitu Česko pozici, když tam přijíždí s příspěvkem na obranu pod dvě procenta HDP? A je Severoatlantická aliance od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu v krizi? To vše jsou otázky pro Davida Koneckého, českého velvyslance při NATO.

Stále schopnější modely umělé inteligence slibují pokrok na poli vědy a technologie a ekonomický růst. Násobí se ale i rizika, která přinášejí. Podle eurokomisařky pro technologie a bezpečnost Henny Virkkunenové začnou v EU platit opatření na ochranu spotřebitelů, například při užívání chytrých domácností. Virkkunenová hovoří v novém díle pořadu Bruselské chlebíčky spolu se šéfem Agentury EU pro kybernetickou bezpečnost Juhanem Lepassaarem.

Spojené státy a Írán se po několika týdnech jednání domluvily na memorandu, které by mělo vést k ukončení války. Ta začala koncem února americko-izraelskými údery na Írán. Evropské země se v celé už skoro čtyřměsíční krizi zatím spíš snažily postávat stranou. O dohodě, které má po konfliktu následovat, má Unie vlastní představu. „Nechce, aby ta dohoda byla o ničem,“ říká v Bruselských chlebíčcích Lenka Martínková, expertka na Blízký východ z Masarykovy univerzity.

Jedním ze zásadních témat nadcházejícího summitu Evropské rady bude problém nevyrovnaného obchodu s Čínou. Unijní lídři to ale nechtějí říkat úplně nahlas – slovo Čína se v návrhu závěrů summitu nevyskytuje ani jednou. Podle ředitele Institutu Europeum Martina Vokálka Evropská unie ještě nedospěla do fáze, kdy by Peking označila za jednoznačného nepřítele. A to i přes obří obchodní deficit a nekalé obchodní praktiky Číny.

Ochrana klimatu je podle Evropské komise nezbytná a ani po posledních volbách do Evropského parlamentu se zatím nezměnil nejzásadnější cíl Green Dealu – uhlíková neutralita do roku 2050. Pod tlakem podnikatelů i některých členských států ale eurokomisaři přicházejí s ústupky a takzvanými omnibusy, tedy zjednodušujícími balíčky. Pomůžou tyto balíčky skutečně evropské ekonomice?