Od konce pandemie covidu-19 připravuje think-tank Globsec žebříček připravenosti zdravotnických systémů v Evropě. Česko se v něm sice drží až v druhé polovině, patří ale mezi nejlepší země střední a východní Evropy. Proč to tak je a co vlastně žebříček sleduje, na to se Jana Karasová ptala jednoho z autorů žebříčku Martina Smatany.

Česku se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka z hnutí ANO vyplatí nezavádět systém emisních povolenek ETS2, i kdyby to znamenalo vyměření pokut od unijního soudu. Zdůrazňuje, že zavedení povolenek by občany zatížilo víc. „Je to naprosto nesouměřitelné s tím, jaké by případně hrozily pokuty,“ říká Karel Havlíček v podcastu Bruselské chlebíčky. A dodává, že hrozbu pokuty považuje za vydírání.

Americký prezident Donald Trump v uplynulých týdnech opakovaně zvedal ze židle spojence v Severoatlantické alianci. Přišel s požadavkem, aby Spojené státy získaly území Grónska. A nevoli evropských lídrů vzbudila i Trumpova slova o zapojení spojeneckých armád v Afghánistánu. „Všechny tyto výroky podkopávají důvěru,“ hodnotí situaci expert na obranu a bezpečnost Jan Jireš z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě.

Většina obyvatel Grónska si dlouhodobě přeje nezávislost. Ve světle amerických snah o získání arktického ostrova se však místní více přimknuli k Dánsku, všímá si zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Grónsku Jakub Lucký. „Zároveň to vnímají trochu jako bonus. Protože najednou Dánové začali víc přemýšlet, mluvit a najednou začali veřejně říkat, jaký význam pro ně Grónsko má,“ říká. Jaká je atmosféra v druhém největším městě Grónska – Sisimiutu?

Donald Trump se před rokem stal opět amerických prezidentem. A jeho současná administrativa za posledních dvanáct měsíců otřásla vztahy s Evropskou unií. „Trump se chce dohodnout s každým státem zvlášť,“ vykresluje současný postoj americké administrativy budoucí zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová.

Na Nový rok převzal od Dánska otěže evropské rady Kypr a následujícího půl roku teď sedmadvacítku povede. Jak se dařilo Dánům, kteří do předsednictví vstupovali s velkými ambicemi? A jaké plány má Kypr? Poslechněte si Bruselské chlebíčky s dánským velvyslancem Sørenem Kelstrupem a Filipem Neradem, ředitelem komunikace think-tanku GLOBSEC.

Bulharsko vstoupilo do nového roku s novou měnou. Své leva vyměnilo za euro a od 1. ledna se stalo 21. zemí eurozóny. Rozrostl se tak počet Evropanů používajících euro. V peněžence ho nosí více než 350 milionů lidí. „Eurozóna není dokončený projekt a státům chybí i odvaha dotáhnout společný unijní trh,“ upozorňuje Jarolím Antal z Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.