Donald Trump se před rokem stal opět amerických prezidentem. A jeho současná administrativa za posledních dvanáct měsíců otřásla vztahy s Evropskou unií. „Trump se chce dohodnout s každým státem zvlášť,“ vykresluje současný postoj americké administrativy budoucí zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová.

Na Nový rok převzal od Dánska otěže evropské rady Kypr a následujícího půl roku teď sedmadvacítku povede. Jak se dařilo Dánům, kteří do předsednictví vstupovali s velkými ambicemi? A jaké plány má Kypr? Poslechněte si Bruselské chlebíčky s dánským velvyslancem Sørenem Kelstrupem a Filipem Neradem, ředitelem komunikace think-tanku GLOBSEC.

Bulharsko vstoupilo do nového roku s novou měnou. Své leva vyměnilo za euro a od 1. ledna se stalo 21. zemí eurozóny. Rozrostl se tak počet Evropanů používajících euro. V peněžence ho nosí více než 350 milionů lidí. „Eurozóna není dokončený projekt a státům chybí i odvaha dotáhnout společný unijní trh,“ upozorňuje Jarolím Antal z Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Už rok je Jozef Síkela (STAN) ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. A za tu dobu procestoval desítky zemí, kde jednal o investicích do přehrad, železnic i škol. Zároveň však čelil kritice kvůli své komunikaci. „Poté, co jsme dohnali komunikační mezeru, kterou jsme měli primárně v partnerských zemích, bych teď chtěl dohnat komunikační mezeru, kterou mám vůči České republice,“ říká Síkela v podcastu Bruselské chlebíčky. A nastiňuje své další plány.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je na křižovatce a čeká ho velká reforma, prozrazuje v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky evropský žalobce Petr Klement. Ve výběrovém řízení porazil těžkou konkurenci a jako historicky první Čech zasedne v čele evropského protikorupčního úřadu. „Jde o to, aby OLAF byl silnou, moderní, technologicky vyspělou institucí,“ zdůrazňuje Klement, který by měl na post generálního ředitele nastoupit začátkem příštího roku.

Dočasnou ochranu lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině poskytuje Evropská unie už čtvrtým rokem. V Česku i přesto někteří politici z možné budoucí vládní koalice volají po kontrole Ukrajinců, kteří tuto ochranu využívají. V celé Evropské unii taky sílí debata o návratech afghánských nebo syrských uprchlíků. Čekají Evropu deportační lety po vzoru Spojených států, nebo si kontinent založený na solidaritě a lidských právech dokáže poradit jinak?