Evropské státy a další spojenci nedělají dost pro podporu Ukrajiny, která se už skoro tisíc dnů brání ruské invazi. Měli by dělat víc, shodla se většina účastníků prestižní mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC, která se konala v Praze. „Momentálně je úzké hrdlo mezi tím, co se Ukrajině slíbí, a tím, co se skutečně dodá,“ tvrdí unijní ambasadorka v Kyjevě Katarína Mathernová.

Větší ekonomická konkurenceschopnost je jedním z hlavních cílů Evropské unie do dalších let. Ztrácí totiž na USA, Čínu i další světové hráče. „Obávám se, že v některých sektorech nám ten vlak už ujel, a jsem zvědavá, jestli ho budeme umět chytit,“ říká europoslankyně Klára Dostálová (ANO). V nejnovějších Bruselských chlebíčcích řeší toto klíčové unijní téma s Luďkem Niedermayerem (TOP 09). A na konci spolu svedou zásadní spor o nejcitlivější český politický problém dneška.

Migrace bude i v příštích pěti letech patřit mezi hlavní témata politiky Evropské unie. Mluvit se bude mimo jiné o snahách některých členských států prosadit přesouvání migrantů do azylových center v třetích zemích. Zda je to správná cesta, hodnotí v nové epizodě Bruselských chlebíčků europoslankyně Markéta Gregorová z Pirátské strany a její kolegyně Nikola Bartůšek z hnutí Přísaha.

Podpora demokracie a dodržování principů právního státu mají patřit k prioritám Evropské unie na dalších pět let. Tyto hodnoty chce prosazovat ve světě. Opomíjet ale nesmí ani „vlastní dvorek“, protože vláda práva v některých členských zemích stále pokulhává, a to nejvíc v Maďarsku. Ukázala to i červencová zpráva Evropské komise o stavu právního státu v EU. Europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Dostál (Stačilo!) se ovšem na postoji EU vůči Orbánovi neshodnou.

Členové maďarské vlády v tomto pololetí předsedají ministerským radám Evropské unie. Jenže po nedávných cestách premiéra Viktora Orbána u jednacího stolu místo svých protějšků potkávají spíše úředníky. Nebývalou reakci zvolila také Evropská komise. Maďarsko se musí vypořádat s „trestem“ za narušení důvěryhodnosti EU. Jaká bude odezva z Budapešti, nastiňuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Evropský parlament jasnou většinou schválil Ursulu von der Leyenovou předsedkyní Evropské komise na dalších pět let. Do funkce ji potvrdilo 401 europoslanců, tedy výrazně víc než v roce 2019. Bruselské chlebíčky sledovaly její volbu přímo ve Štrasburku a přinášejí postřehy ze zákulisí a komentáře europoslanců. Co a komu za své zvolení von der Leyenová slíbila a na co se zaměří její nová Komise?

„Evropská témata se budou ve veřejném prostoru objevovat častěji,“ myslí si výkonný ředitel Institutu Europeum Martin Vokálek. Zásluhu na tom mají mít zvolení europoslanci, kteří se v tomto týdnu poprvé schází na plenárním zasedání ve Štrasburku. Mandát totiž získali nejen politici „tradičního rázu“, ale také výrazné osobnosti s neotřelou rétorikou. Co od nového Evropského parlamentu čekat?

Generální tajemník Severoatlantické aliance musí umět čelit všem tlakům a rychle reagovat na nenadálé situace. Jensi Stoltenbergovi se to podle velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského dařilo. „Doufám, že Mark Rutte v tom bude minimálně stejně úspěšný jako Stoltenberg,“ říká Landovský před odletem na summit NATO, který začne ve středu ve Washingtonu.

Spojené království čekají tento týden parlamentní volby a po nich nejspíš velké politické zemětřesení. Po 14 letech skončí podle průzkumů vláda konzervativců, kteří Británii vyvedli z EU, a u moci je vystřídají opoziční labouristé. Brexit a vztahy s Unií v těchto volbách už nejsou tématem. „Současně to téma ale prostoupilo do všech politických a společenských problémů země, které jsou nemalé,“ upozorňuje čerstvý ústavní soudce a profesor Cardiffské univerzity Jiří Přibáň.