Jakou věcí byste se pochlubili o Česku, kdybyste mluvili s někým ze zahraničí? I na to se ptá projekt Dobré ráno, Česko – iniciativa několika organizací, které zemi reprezentují v cizině, včetně ministerstva zahraničních věcí. O tom, jak se hledá značka ČR, v nové epizodě Bruselských chlebíčků mluví generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden v Evropském parlamentu schytávala kritiku ze všech stran. Přesto její komise nakonec hladce ustála hlasování o nedůvěře. „Nemáme důvod naskakovat na tuto snahu ultrapravice,“ říká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelení/EFA. Von der Leyenové a její Evropské lidové straně (EPP) ale vyčítá, že často vychází krajní pravici vstříc. To však odmítá europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN (EPP).

Evropská unie řeší stejné problémy jako má Česko nebo Dánsko, a tak dává smysl řešit je společně, říká na úvod předsednictví své země v Radě EU dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerreová. Její vláda slibuje ambiciózní předsednictví, které se zaměří na bezpečnost, obranu, konkurenceschopnost, ale i na zelenou tranzici. Investice do zelených technologií je totiž podle ministryně cestou, jak se nenechat předběhnout Čínou nebo USA a jak si zajistit prosperitu.

O Česku je v poslední době v Bruselu tak nějak víc slyšet. Přichází s vlastními iniciativami a činí se například v podpoře automobilového průmyslu. „Stále platí z velké části vysoký kredit, který si Česká republika vybudovala při předsednictví,“ hodnotí v rozhovoru pro podcast Bruselské chlebíčky velvyslanec Česka při Evropské unii Vladimír Bärtl, který do funkce nastoupil letos v únoru.

Bruselské chlebíčky slaví tři roky od svého prvního vydání. Původně měl podcast vycházet jen po dobu půlročního českého předsednictví EU v roce 2022. Právě vedení unijních rad a větší mediální zájem o něj ovšem částečně přispěly ke změně vnímání evropské sedmadvacítky u nás, přístupu k ní i názoru na Česko v Bruselu. Situace přesto dál není ideální, jak se v této narozeninové epizodě shodují všichni bývalí i stávající autoři Bruselských chlebíčků.

Lídři států NATO příští týden na summitu v nizozemském Haagu zřejmě dramaticky navýší společné závazky investic do obrany. Přestože na dosavadní cíl dvou procent HDP část zemí dosáhne poprvé až letos, nový závazek má činit 5 % HDP. Podle velvyslance Česka při NATO Davida Koneckého bude summit v Haagu vnímán jako přelomový. „Bude to summit, kdy se NATO stane více evropským, a zároveň stále zůstane transatlantickým,“ očekává.

Evropská unie je na začátku dlouhého a vyčerpávajícího procesu: přípravy nového sedmiletého rozpočtu, který bude platit od roku 2028. Už v polovině července má Evropská komise předložit jeho první návrh „Bude to velice frustrující, velice dlouhé. A myslím si, že ta dohoda bude blízko v momentě, kdy každý z těch členských států bude cítit, že je přibližně stejně nespokojený,“ říká expertka na unijní rozpočet Aneta Vondrová ze Stálého zastoupení Česka při Evropské unii.

Vztahy mezi Evropskou unií a USA od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zatěžuje také jeho celní politika. Opakovaně vyhlásil vysoké celní tarify na evropské zboží, aby je následně zase odložil. Momentálně je do července „u ledu“ 50procentní clo na výrobky z EU. Nejnověji plánuje na tuto úroveň tento týden zvýšit aspoň cla na ocel a hliník. „Je to velmi nestandardní hospodářská politika,“ soudí o přístupu amerického prezidenta ekonom a člen NERV Petr Zahradník.

Téma migrace v české ani unijní politice neutichá. Přestože si členské státy před rokem schválily migrační pakt, letos Evropská komise, po tlaku některých zemí včetně Česka, představila návrh na jeho zpřísnění. Výhrady k novým pravidlům ale mají i odborníci. Proč se nedaří vymyslet pravidla, která by se líbila všem a proč je migrace častým předvolebním tématem nejen u nás, v podcastu Bruselské chlebíčky rozebírá novinářka Jolana Humpálová.

Evropa se v důsledku ruské agrese na Ukrajině a nástupu Donalda Trumpa v USA ocitla v nové a pro ni nepřátelštější geopolitické situaci. Jeden z nejuznávanějších evropských odborníků Luuk van Middelaar její aktuální postavení popisuje jako nechráněné a osamocené. „Bylo by ale nemoudré, kdybychom pouze doufali, modlili se a zapalovali svíčky za to, že to nějak skončí,“ varuje před spoléháním na návrat starých časů. EU se podle něj musí adaptovat na novou realitu.