Premiér Petr Fiala (ODS) zavítá tento týden do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jeho nástup do čela Spojených států v roce 2021 vyvolal v Evropské unii velké naděje na zlepšení transatlantických vztahů po jejich výrazném ochlazení za předchozí vlády Donalda Trumpa. Odborník na Severní Ameriku Jan Hornát se domnívá, že evropská očekávání spojená s Bidenem se do značné míry naplnila, i když ne úplně. A ještě chmurnější vize má do budoucna.

Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost ve většině oblastí průmyslu. V novém díle podcastu Bruselské chlebíčky o tom mluví Ivan Hodáč, který v Bruselu řadu let působil jako tajemník Asociace evropských výrobců automobilů a pohyboval se i ve filmovém či potravinářském průmyslu. „Dlouho jsme to téma podceňovali a teď se konečně dostalo na stůl. Nemůže za to ale jen poslední Evropská komise, to bych jí křivdil,“ dodává.

Evropská unie to není jen Brusel, Praha nebo Berlín. Jsou to i regiony, na jejichž rozvoj dává miliardy eur. Jedním z krajů, který patří u nás k největším příjemcům unijních dotací, je ten Moravskoslezský. Bruselské chlebíčky se proto vypravily přímo do Ostravy zjistit, jak tento region z evropských peněz těží a jestli tam pomáhají měnit i pohled na unii. „Jsme skeptičtější, ale vidím pozitivní trend,“ říká Daniel Konczyna, jeden z hostů veřejné debaty v centru Pant.

Pod bruselským Atomiem se konal historicky první jaderný summit. Zúčastnili se ho představitelé z téměř 40 zemí celého světa. Energie z jádra zažívá nejpozději od ruské invaze na Ukrajinu renesanci. Do diskuse ale promlouvá více okolností, třeba geografické podmínky, které neumožňují rozvoj obnovitelných zdrojů. Ne všechny země ovšem sdílí nyní převažující jaderný optimismus, který opanoval Evropskou unii.

Do evropských voleb zbývají necelé tři měsíce. Většina českých stran a koalic už zveřejnila alespoň část svých kandidátek a některé i svůj volební program. Autoři Bruselských chlebíčků si k nim proto už podruhé sedli a vybaveni spoustou zákulisních informací rozebrali nejzajímavější jména a momenty na kandidátních listinách, v kampaních a programových dokumentech. Našli v nich i několik ukrytých poselství pro politické konkurenty.

Bývalý prezident Ukrajiny Petro Porošenko i lotyšský ministr zahraničí Krišjānis Kariņš nadšeně vítají českou iniciativu na nákupy munice mimo Evropskou unii. Podle Kariņše se s nimi mělo začít už mnohem dříve. „Odpor proti nákupům mimo Evropu se zhroutil, protože si všichni uvědomili, že jinak zde bude problém, což my jsme věděli už před rokem,“ říká Kariņš ve speciální epizodě podcastu Bruselské chlebíčky, která vznikala na Kongresu Evropské lidové strany v Bukurešti.

Roztříštěnost států unijní sedmadvacítky se projevuje v tom, jak se vypořádávají s domácím násilím. „Ambicí Evropské unie aktuálně je sjednotit jak legislativu, tak hlavně systém,“ poznamenává poslankyně hnutí STAN a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová. Násilí měla zabránit tzv. Istanbulská úmluva, jenže ne všechny evropské státy ji ratifikovaly, mezi nimi i Česko. EU tak nyní řeší, jak dokument o prevenci a potírání násilí zastoupit.

This week, European Parliament called for adopting institutional and financial reforms to handle extension of the EU. European Commission should come with their first kick-off next week. Czech President, however, got into hot water only for calling for a start of a debate on a possible moving to qualified majority voting. „Because we are aware of those concerns, we propose various proposals how to protect national sovereignty,“ experts Daniela Schwarzer and Olivier Costa say.

Evropský parlament tento týden vyzve unii k přijetí reforem, aby zvládla rozšíření na 30 a více členů. Jejich první výkop chystá Evropská komise hned vzápětí. V Česku ale prezident Pavel jen za pouhou výzvu k debatě o možném přechodu k rozhodování kvalifikovanou většinou dostal těžkou sprchu. „Jelikož jsme si vědomi obav z narušení suverenity, navrhujeme řadu opatření, jak ji chránit,“ ujišťují v nové epizodě Bruselských chlebíčků Daniela Schwarzerová a Olivier Costa.

Současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová byla mohla usednout do křesla předsedkyně podruhé. Lídři sedmadvacítky za ni alternativu nemají, soudí novinář a dlouholetý zpravodaj v Bruselu a zároveň insider evropských institucí Karel Barták. Sama se hodně soustředí na výkon a nasazení očekává i od svých spolupracovníků. „Úředníci jsou hrdí, že mají silného předsedu,“ poznamenává k tomu Barták v nové epizodě Bruselských chlebíčků.