European countries face not only cyberattacks and acts of sabotage, but also attempts to undermine people's trust in the state, public institutions and one another. The aim of information operations is not necessarily to convince public of a particular lie. “It takes an ecosystem to defeat an ecosystem,” says Andy Pryce of the Center for European Policy Analysis in Washington. He argues that governments, local authorities and civil society all need to be part of the response.

Evropské země čelí nejen kybernetickým útokům nebo sabotážím, ale také pokusům podkopat důvěru lidí ve stát, instituce a sebe navzájem. Cílem informačních operací přitom nemusí být přesvědčit veřejnost o jedné konkrétní lži. Někdy stačí společnost znejistit a prohloubit její rozdělení. „Ekosystém porazí jen ekosystém,“ říká Andy Pryce z washingtonského Centra pro analýzu evropských politik. Podle něj se do obrany musí zapojit vlády, místní úřady, soukromé firmy i společnost.

Jak se přijímají rozhodnutí v Evropské unii a proč je někdy tak těžké najít shodu? To si mohou studenti vyzkoušet v modelovém Evropském parlamentu. Na mezinárodním setkání v Praze mladí lidé z několika evropských zemí debatovali například o dostupnosti bydlení, lidských právech nebo umělé inteligenci. Zkušenosti z podobných simulací je podle nich učí nejen lépe rozumět politice, ale také naslouchat ostatním a spolupracovat.

Brusel má za sebou další náročný summit. Takzvaný Víceletý finanční rámec, tedy rozpočet na roky 2028 až 2034, patřil k jeho hlavním tématům. Členské státy se totiž neshodnou na jeho celkové výši ani na tom, kolik peněz má směřovat na zemědělství a podporu méně rozvinutých regionů. Spory se vedou také o nové zdroje příjmů unijního rozpočtu.

Úřad vlády má čas do konce roku, aby vypracoval novou podobu komunikace o evropských záležitostech s občany. Koncepci platnou od vstupu Česka do EU zrušila vláda v létě. „S postupem rušení bez předchozí analýzy manažersky nesouhlasím. Nová koncepce by měla ukazovat náš hlas v Evropské unii, a co v ní chceme dokázat,” říká ředitel institutu Europeum Martin Vokálek v pořadu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie ovlivňuje život v českých obcích. Ať už prostřednictvím dotací, klimatické politiky nebo emisních povolenek. Jak moc se evropská témata promítají do komunálních voleb? A co z nich voliči skutečně vnímají? A pokud jsou tak důležité, nebudujeme si na nich závislost? Hostem Bruselských chlebíčků je výzkumnice Institutu Europeum a novinářka Klára Votavová.

Nacionalistka Marine Le Penová proti krajně levicovému Jeanu-Lucu Mélenchonovi je možnou variantou druhého kola prezidentské volby ve Francii, jak ukazují průzkumy. „Černý scénář současné vlády,“ hodnotí Martin Balucha, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži v podcastu Bruselské chlebíčky. Některý ze středových kandidátů by podle něj mohl z kampaně v příštích měsících odstoupit a sjednotit tak proti extrémům politický střed.

Čas zamyslet se nad tím, jak si Unie stojí a jakou Unii chceme, tak popisovala toto plenární zasedání ve Štrasburku předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Hlavní slovo ale měla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a její Zpráva o stavu Unie.

Rozšiřování Evropské unie je nyní v Bruselu jednou z priorit. Slovinská eurokomisařka Marta Kosová hlásá, že „přichází podzim rozšíření“. Černá Hora podle ní přistoupí v roce 2028. „Byla bych pozitivní, máme momentum. Ale nezáleží jen na nich,” varuje v podcastu Bruselské chlebíčky odbornice na rozšiřování EU a region Balkánu Jana Faktor Juzová z organizací EUCRTA a EUROPEUM. Do rozšíření může podle ní zasáhnout krajní pravice v EU.

Ve Švédsku se blíží, tak jak praví tamní zákony, nové volby. Švédové budou vybírat své zástupce do parlamentu zvaného Riksdag, ale také do krajských i obecních zastupitelstev. Vítězná strana je předvídatelná, všechny volby za posledních více než sto let vyhrála sociální demokracie. Ne vždy se jí ale podařilo sestavit vládu.