Celá Evropa mluví o nutnosti masivně navyšovat výdaje na obranu. Mezi rétorikou a reálnými opatřeními je ale podle zástupců evropských zbrojovek propast. „V Evropě stále postupujeme mírový tempem. Používáme mírové nákupní a testovací procesy,“ říká Jan Pie, šéf Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu (ASD), která zastupuje víc než čtyři tisíce evropských zbrojovek.

Europoslanci podle organizace Transparency International opakovaně promeškávají příležitosti na pořádnou reformu vlastních etických pravidel. To pak vede k opakovaným korupčním skandálům, říká šéf bruselské pobočky této organizace Nicholas Aiossa: „Máme tu europoslance, kteří vydělávají 75 tisíc eur ročně jako členové představenstev velkých mezinárodních korporací, které v Evropském parlamentu lobují.“ Pravidla Evropského parlamentu totiž střet zájmů výslovně nezakazují.

V srpnu má začít platit Akt o svobodě médií, tedy evropská legislativa, která má chránit novináře i zajistit nezávislost jejich redakcí. „EMFA byla přijata jako zákon, který Evropská unie nikdy neměla potřebovat,“ říká editorka slovenského serveru Euractiv Barbara Zmušková. „Počítalo se s tím, že když se země stane členským státem, tak je automatické, že má svobodná média. Ukázalo se, že ve více zemích to prostě je problém.“

The government in Georgia has suspended the accession process to the European Union and is enforcing laws based on the Russian model. The citizens there have been protesting against this for months and the government is deploying heavy-duty troops against them. “What is attempted in Georgia goes beyond Georgia. If Russia succeeds in it, it might be used elsewhere afterwards,” exclusive guest Salome Zourabichvili warns in the special English edition of Brussels Bites podcast.

Vláda v Gruzii pozastavila přístupový proces do Evropské unie a prosazuje zákony podle ruského vzoru. Tamní občané proti tomu už měsíce protestují a vláda proti nim nasazuje těžkooděnce. „To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by Rusko uspělo s tím, o co se u nás snaží, pak to bude moct použít i jinde,“ varuje Salome Zurabišviliová, která se stále považuje za prezidentku zakavkazské země. „To, o co se hraje v Gruzii, je výzva pro všechny,“ zdůrazňuje.

Česko přistupuje podle ministra pro životní prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL ke klimatickým závazkům Evropské unie realisticky. „Nechceme si dávat idealistické cíle, aniž bychom znali cestu, jak jich dosáhnout,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky. Připouští však zároveň, že postoje vládních představitelů ke klimatické politice Evropské unie se v některých ohledech liší.

Evropský parlament se dva roky po vypuknutí kauzy Katargate potýká s dalším korupčním skandálem. Belgická policie podezírá lobbisty firmy Huawei, že upláceli některé europoslance a další zaměstnance. Podle místopředsedy Evropského parlamentu Martina Hojsíka nebude žádný protikorupční systém nikdy stoprocentní. „Důležité je, že se takovéto kauzy odhalují a vyšetřují, na rozdíl od Slovenska,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky.

Před tři čtvrtě rokem vyhlásily frakce většinové koalice v Evropském parlamentu tzv. sanitární kordon vůči nové nacionalistické skupině Patriotů pro Evropu. Tento krok odstavil zástupce stran Orbána, Le Penové nebo Babiše od vedoucích funkcí v europarlamentu a měl omezit jejich vliv. Dnes už tato třetí nejsilnější frakce zbytku pravice tolik „nesmrdí“, i když se s ní třeba v přístupu k Ukrajině a Rusku neshodne, potvrzují tři čeští europoslanci z tohoto tábora.

Je čas dávat na stůl peníze a zbraně. Věta, která se v souvislosti s Ukrajinou a událostmi posledních týdnů skloňuje často. Česko umí dávat zbraně, peníze už tolik ne, tedy v porovnání s ostatními zeměmi EU, konstatuje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Evropská unie plánuje ve velkém zbrojit. S bezprecedentním utrácením za investice do obrany souhlasí i představitelé tradičně šetřivých států, jako je Německo či severské země. Podle analytika bruselského think tanku Centrum pro evropskou politiku Erica Maurice jsou důvodem uplynulé týdny, kdy nová americká administrativa svým jednáním opakovaně šokovala Evropskou unii. Teprve čas podle něj ale ukáže, jak moc budou země EU skutečně ochotné se kvůli obraně zadlužit.