Čistší voda, více měření, modernější čistírny a výhledově nejspíš také vyšší účty: Evropská unie rozšiřuje seznam chemikálií, které budou státy ve vodě sledovat a omezovat; od léčiv a pesticidů až po věčné chemikálie a mikroplasty. Vedle toho tlačí na větší zadržení vody v krajině pro dobu sucha. Co to bude znamenat pro Česko a kdo to zaplatí?

Léto je nejen čas dovolených, ale taky stresu a zdržení na letištích, zpožděných, odložených či zrušených letů… A do toho po letech jednání Rada EU 13. července 2026 definitivně schválila reformu práv cestujících v letecké dopravě. Jde o podstatné zpřesnění pravidel, snazší uplatnění nároků a omezení některých obchodních praktik aerolinek.

Ministerstvo financí Aleny Schillerové předložilo v dubnu 2026 návrh zákona o ekonomické ochraně státu. Ten má formálně naplnit novou evropskou směrnici o boji s praním špinavých peněz. Jenže česká verze zákona jde výrazně za rámec toho, co Brusel požaduje: přidává třeba značné pravomoci Finančnímu analytickému úřadu. Ten by mohl přímo zakázat advokátovi výkon profese a prolomit advokátní tajemství. Zákon rozšiřuje i některé policejní pravomoci nad rámec toho, co EU vyžaduje.

Už zhruba šest let platí, že investor ze zemí mimo EU nemůže jen tak přijít a koupit si cokoli. Investice se prověřují hlavně z bezpečnostního hlediska v sektorech jako je energetika, finanční služby, biotechnologie, obrana, robotika, infrastruktura a další. Nově má být ale prověřování zahraničních investic z třetích zemí v EU povinné. Evropská komise to označuje za konec „evropské naivity“. Cílem je chránit „bezpečnost, veřejný pořádek a strategickou autonomii EU, aniž bychom odradili běžné investory“.

Evropa má hodně úspor, ale málo kapitálu, který by se rychle a levně dostal k firmám, inovacím a dlouhodobým investicím. Jen evropské domácnosti mají kolem deseti bilionů eur úspor – hlavně na bankovních vkladech. Ty jsou sice bezpečné, ale obvykle vydělávají méně než investice na kapitálových trzích. Proto vzniká Unie úspor a investic. Chce tenhle „spící“ kapitál rozhýbat a podpořit financování evropské ekonomiky.

EU chce do roku 2035 vypnout všechny měděné linky a nahradit je moderními sítěmi – od optických vláken přes 5G/6G po satelity. Znamená to konec klasických pevných telefonů, ale také to slibuje větší konkurenci a tím i tlak na nižší ceny mobilních tarifů.

Právo veta vyplývá, respektive požadavek jednomyslnosti v Radě EU, platí v oblastech spojených se suverenitou členských států: společná zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, rozšiřování EU, změny smluv, části daňové politiky, sociálního zabezpečení a některé rozpočtové otázky. V ostatních oblastech se rozhoduje kvalifikovanou většinou (nejméně 55 % států reprezentujících 65 % obyvatel EU). V praxi se ovšem veto používá stále častěji jako nástroj nátlaku. Kritici říkají, že paralyzuje EU v době geopolitických krizí a oslabuje její kredibilitu navenek. Je to tak?

Podíl průmyslu na HDP v Česku se dlouhodobě pohybuje kolem 30 %. Ovšem průměr Evropské unie je výrazně níže: v roce 2024 to bylo jen 14,3 %. Cílem Evropské komise je průměrný podíl průmyslu navýšit na 20 % do roku 2035. Prostředkem k tomu má být čerstvý návrh Industrial Accelerator Act, který má posílit evropský průmysl a zároveň urychlit jeho dekarbonizaci. Nejde to proti sobě? A nakolik je to vůbec realistické?

V Poslanecké sněmovně nyní leží zákon, který přebírá novou evropskou směrnici o konfiskaci majetku. Státu má umožnit zabavovat (slovy zákona „odčerpat“) majetek nevysvětleného původu – a to i bez odsouzení za konkrétní trestný čin. Původně mělo jít hlavně o majetek pocházející z mezinárodního organizovaného zločinu a praní špinavých peněz, jenže českou legislativní kreativitou přibyla řada dalších paragrafů. Panují proto silné obavy z možného zneužití takového zákona. Podle všeho oprávněné.

I když obrana zůstává v Evropské unii převážně národní záležitostí, od roku 2022 – po ruské invazi na Ukrajinu – je patrné prohlubování spolupráce na úrovni EU, zejména v průmyslu a celkové snaze o vojenskou připravenost. Jak to tedy přesně je s obrannou politikou v rámci EU?

V EU je 27 států a tak i 27 právních režimů. Pak je tu ale i 28. režim – respektive jeho idea. Cílem je vytvořit dobrovolný právní rámec, který bude fungovat vedle stávajících 27 národních předpisů a má usnadnit podnikání na vnitřním evropském trhu.