V Bruselu se chystá největší úprava pravidel ochrany osobních údajů od zavedení GDPR. Návrh reformního balíčku EU Digital Omnibus - digitální omnibus počítá i se zjednodušením řady povinností pro firmy, včetně využívání osobních i citlivých údajů při trénování umělé inteligence.

Systém emisních povolenek EU ETS2, který má rozšířit zpoplatnění emisí CO2 i na paliva a vytápění pro běžné spotřebitele, byl silným předvolebním tématem a zůstal jím i po volbách. Nastupující vláda Andrejem Babišem avizuje, že směrnici do českého práva neimplementuje. Jaké právní a finanční důsledky takový krok může mít?

Obaly z koupeného zboží vnímáme jako něco zbytečného – co hned vyhodíme. V roce 2022 to jen v EU bylo přes 186 kilogramů obalového odpadu na osobu, z toho 36 kilogramů tvořily plasty.n Změnit to má nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Mimo jiné zapovídá zbytečnou přepravu vzduchu, požaduje maximální recyklaci, zakazuje některé jednorázové plasty a na indexu budou třeba i kávové kapsle.

Na Evropská unie se často popisuje jako na upadající velmoc, příliš byrokratická, přeregulovaná, málo akceschopná. Jenže – co když je i v té regulaci síla a světový vliv? Pojem „bruselský efekt“ upozorňuje právě na to, že Evropská unie – díky své velikosti trhu, přísným standardům a regulační kapacitě – prosazuje legislativu nejen uvnitř svých hranic, ale úspěšně ji vnucuje třetím zemím i velkým globálním firmám.

V aktuálním víceletém rozpočtu na roky 2021 – 2027 pracuje Evropská unie s celkovou sumou přesahující dva biliony eur. To je zhruba 25 ročních rozpočtů Česka. Realitu doby, kdy stávající víceletý finanční rámec vznikal, ilustruje položka v kapitole bezpečnost a obrana: bylo to tehdy pouhých 16,4 miliardy eur. Jak ale bude vypadat rozpočet na roky 2028 – 2034, který se nyní připravuje? Co to obnáší, co to bude znamenat pro Českou republiku a jak rozpočtové plány můžeme ovlivnit?

Rada Evropy, jejímž členem je i Česko, přijala novou úmluvu na ochranu advokátů, kteří čelí rostoucím hrozbám, útokům a zastrašování, zejména v zemích jako Turecko, Maďarsko či Polsko. Proč je tato úmluva klíčová nejen pro právníky, ale i pro občany? Jak může pomoci chránit principy právního státu i u nás?

Evropská komise letos v červnu představila EU Space Act, Evropský vesmírný zákon, který má sjednotit pravidla pro vesmírné aktivity v EU. Cílem je zajistit „bezpečnost, udržitelnost a posílit postavení evropského vesmírného sektoru na světové scéně“. Škála zákona je široká – od ochrany před vesmírným odpadem po kybernetickou bezpečnost satelitů; zákon chce také usnadnit podnikání v oboru firmám a startupům.

Emisní povolenky se silně propisují do ceny elektrické energie pro koncového zákazníka. Z jejich výnosů se ale platí i různé populární dotace typu zelená úsporám. Jenže tu máme i novou evropskou směrnici EU ETS II, kdy povolenky cíleně dopadnou na domácnosti a jejich výdaje třeba na vytápění nebo nákup pohonných hmot. O co přesně jde a zda to lze ještě zvrátit probereme v dnešní Bruselské setbě.

Na konci května se jeden český odpůrce evropského „zeleného šílenství“ rozhodl, že další nápad z Bruselu už bez svého kritického komentáře nenechá. Nezamířil však na některou z populárních sociálních sítí, ale do pro Čechy jen málo probádaných vod: na stránky Evropské komise, kam je možné psát veřejné připomínky k nařízením a směrnicím, které jsou teprve ve fázi ideového záměru.

Když byla v roce 2017 zavražděna maltská investigativní novinářka Daphne Galiziaová, bylo proti ní v té době podáno skoro padesát žalob, které jí dlouhodobě ztrpčovaly život a komplikovaly práci. Ne nadarmo se evropské směrnici, která má novináře a obránce lidských práv chránit proti takzvaným strategickým či spíše šikanózním žalobám, přezdívá zákon Daphne. Platit má i v Česku. K tomu, aby opatření skutečně dávalo smysl, by jej ale zákonodárci měli doplnit a dopracovat.