Když se řekne chata, většina z nás si vybaví typový projekt z katalogu, nebo kutilský výtvor po dědovi. Architekt Jan Bureš a historik architektury Adam Štěch ale ukazují jiný pohled – chata může být i originální architektonický skvost od předních jmen 20. století. Od Le Corbusiera po Františka Cubra nebo Zdeňka Pokorného. V nejnovějších Fasádách vysvětlují, jak ho najít.

Paříž loni po desetiletích otevřela Seinu ke koupání. V Berlíně občané protestují proti 101 let starému zákazu plavání ve vnitřním městě. Velké metropole nejen v Evropě se vracejí ke svým řekám. „Přístup k řece by měl být samozřejmostí pro každého. Pokud to město nezajistí, zbývá často jen placený bazén nebo aquapark.," říká v nejnovějších Fasádách krajinářská architektka a pedagožka Zuzana Štemberová z Fakulty architektury ČVUT.

V Česku letos padl rekord – poslední červnové dny meteorologové naměřili přes čtyřicet stupňů. Podle Jana Richtera, specialisty na adaptaci města na klimatickou změnu z pražského magistrátu, to byla teprve předehra. „Na vlny veder nejsme připraveni. Žádné město nemá krizový akční plán. V Praze jsme na tom s přípravami v porovnání s jinými městy dobře," říká host nejnovějších Fasád.

Co když budou české domy za pár let vypadat trochu jako ty v Itálii nebo ve Francii? Barevné okenice, více stínu a více zeleně možná nebudou jen estetickou volbou, ale i způsobem, jak se vyrovnat s rostoucími teplotami. O tom, jak připravit naše budovy na klimatickou změnu, mluvila v dalším díle Fasád expertka na udržitelnou architekturu Kateřina Eklová.

Co když největší věrnost Baťovu odkazu není zachovávat, ale inovovat? Požár budovy číslo 34 ve Zlíně otevřel otázku, která přesahuje jednu dílčí stavbu – jak žít s identitou jasně strukturovaného průmyslového města? Hostem nejnovějších Fasád je Vít Marek, iniciátor projektu Ať žije Baťov, který se dlouhodobě věnuje architektuře a historii firmy Baťa.

„Dětská hřiště zrcadlí stav celé naší společnosti,“ říká sochař a spoluzakladatel Ztohoven Matěj Hájek. Podle něj by ale měla hravost přesahovat i do světa dospělých. „I skrze hravost můžeme vstoupit za hranici naší komfortní zóny. A to je důležité, protože až na její hranici se učíme novým věcem," říká Hájek.

„Město je takový tanker, který si jede svým tempem a vy ho můžete jen trochu korigovat – a často to jde dost pomalu," popisuje Pavel Řihák, vedoucí oddělení prostorového plánování a projektů MAPPY, ostravské kanceláře architekta města. Podle něj by se tyto instituce měly soustředit nejen na rychlost a efektivitu, ale i na dlouhodobý koncept a kvalitu.

Břečťanový mušketýr nebo třeba fasáda s odlepující se folií. Centrum architektury a městské plánování (CAMP) a Institut plánování a rozvoje (IPR) se po letech loučí s Pragerovými kostkami. Ty se budou totiž rekonstruovat. Pohled do zákulisí obou institucí nám v nejnovějších Fasádách přináší vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl.

Stěhovat se každý rok, a přitom bydlet hezky? Jde to. Architektka Adéla Křížková v dalším dílu podcastu Fasády prozrazuje, co v pronajatém bytě udělá největší parádu a proč záchodové prkénko se zalitou škeblí nemusí být konec světa.

„Ve městě často chybí prostory pro mladé dospělé. Předěláním ulice Kolejní na to reagujeme – je to taková naše zašívárna," říká autorská trojice, která proměnila ulici Kolejní v Dejvicích v improvizované městské hřiště. Frederik Daňko, Sára Kročková a Albert Kulík z Fakulty architektury ČVUT dokázali, že veřejný prostor může s trochou péče fungovat úplně jinak.

„Bez veřejných toalet se ve městě žije špatně. Je to služba, která by měla být samozřejmá,” říká host třetího dílu podcastu Fasády architekt Vojtěch Luxemburk z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.