Architekt Jakub Loučka navrhuje malé dřevostavby, ale projektoval také vilu s desítkami pokojů pro rodinu v Pákistánu. Není to zase takový rozdíl, domy prý fungují podobně.

Robert Bartolen má na paži vytetovanou slovenskou louku. „Na louce je takové množství rostlin a bylin, že si ani neuvědomujeme, jaký máme poklad,“ říká. Obyčejné kytky má prý nejradši.

Míla pěstuje na rodinném statku kytky a chce tu s rodinou také bydlet. Architekt Pavel Uličný jim navrhl dům. Je ve stodole, omítky má z hlíny a topit se tu bude v peci. Tak vypadá venkovská idyla v roce 2025.

Radek Drahný je mluvčím Správy Krkonošského národního parku a spoluautor příručky Soudobá architektura Krkonoš. Michal Skalka je vedoucí Krkonošského centra environmentálního vzdělávání. Sešli jsme se právě v této budově zvané KRTEK. Navrhl ji architekt Petr Hájek, je zapuštěná v zemi a slouží jako ukázka kvalitní současné architektury v Krkonoších. Co dalšího se tady v posledních letech postavilo? Co z toho je krásné a co strašné?

Architektky z Plus One Architects dokáží udělat z malého bytu velký a ze starého nový. V ateliéru pracují momentálně samé ženy. Jaké to je? „Někdy si tu práci moc bereme,“ říkají.

Inženýr Jiří Ledinský musí ohlídat, aby nové budovy byly požárně bezpečné – ať je to bytový dům, nemocnice nebo klub. Dělal požární projekt i pro nejvyšší tuzemskou dřevostavbu, kancelářskou budovu u Českých Budějovic.

Spousta aut, žádné chodníky, nemožnost dojít pěšky na vlak. I tak může vypadat život na vesnici. David Hlouch je už třetí období starostou Tehova a postupně se snaží o změnu. „Být architektem je na to skoro nelepší průprava,“ říká.

Architekt Matěj Vacek žije v Bhútánu a učí místní stavět dřevostavby. Sám je i navrhuje. „Každý tvar, který nakreslím na papír, musím být také schopný vyrobit,“ říká v Bourání.

Iva Hájková navrhuje interiéry, které jsou nadčasové a které si obyvatelé nemusí už nikdy měnit. Jaké používá materiály? A do čeho se vyplatí investovat?