Gabriela a Petr Brzobohatí jeli jednou autem a viděli dům s duší. Teď v něm bydlí, rekonstruují ho a sdílí to na instagramovém účtu Architekti budující domov. Dost se prý divili, kolik to zajímá lidí.

Designéři musí být draví a dbát na sebeprezentaci. Roman Kvita tvoří radši menší věci, a v klidu. Spolu se sochařkou Pavlínou Kvitou navrhli třeba stříkacího lva do Modřan.

I v inteligentní budově si chceme otevřít okno. Proč vlastně? Kvalitní prostředí totiž neznamená jen správnou teplotu. „Musíme se tam cítit dobře,“ říká profesor Karel Kabele.

Architekti ze studia Abt Smolen mají rádi zvláštní zadání. Dělali vily za padesát milionů, pivovar a poradí si i s domečkem pro žabičky.

Architekti z několika zemí projížděli republiku, aby udělili Českou cenu za architekturu. Jedním z porotců byl Peter Moravčík. Vypráví, jak grilovali architekty a kde ucítil závan světovosti.

Nové domy dnes už vypadají většinou dobře. S prostorem mezi nimi je to ale horší. „Je to třeba kvalitní architektura, ale nedrží to pohromadě. I když má dobrého architekta, tak když ta čtvrť není dobře namyšlená, nejsou tam dobře vymyšlené ulice, není tam parter, tak se tam necítíte dobře,“ říká Matěj Čunát ze studia Taktiky.

Dům hned vedle Stromovky navrhl architekt Jan Nedvěd. „Chtěli jsme, aby se hodil do historické čtvrti, ale zároveň aby to bylo dílo současné architektury,“ říká. Co na to památkáři?

Jak umí zlidštit zahrádku v satelitu? A jakou za to chce férovou odměnu? O tom jsme mluvili s krajinářskou architektkou Alicí Bouškovu na zahradě u přípražské novostavby.

Když v noci chytil gril, architekt Přemysl Kokeš si uvědomil, že je dobré mít hasicí přístroj někde na očích. A tak s kolegy vyvinuli přístroj, který hasí i vypadá dobře v interiéru.

Ještěd lidi vždycky fascinoval. Po otevření se tam dokonce ztrácely skleničky a stolní výbava. „Českoslovenští občané po tom prahli,“ říká historik architektury Jakub Potůček. Co na Ještědu fascinuje jeho?