Herec Petr Lněnička mluví o roli Jiřího Markoviče, která mu přinesla výraznou pozornost, ale i silné téma odpovědnosti vůči skutečným obětem. V rozhovoru otevřeně popisuje, jak přemýšlí o zobrazování zločinu, proč odmítá glorifikaci pachatelů a jak důležité je pro něj zachovat v podobných projektech respekt k realitě. Zároveň se vrací k vlastní profesi – k otázce talentu, štěstí i proměny hereckého světa v době sociálních sítí. Mluví také o setkání s mladší generací, o tom, proč nechce ustrnout v jedné roli, a jak si dnes vybírá práci tak, aby ho stále bavila.

Mardoša z Tata Bojs má rád věci, které dnes pomalu mizí – foťák místo mobilu, hudbu na nosičích i vůni papírových knih. V rozhovoru mluví o tom, proč zůstává věrný analogovým radostem, jak se kapela vyrovnává s novými technologiemi ve studiu i na pódiu a jak dnes vznikají jejich desky. Přidává i postřehy z DJingu, vzpomínky na cestu legendární kachnou až do Francie a vysvětluje, proč mu nevadí být trochu boomer.

Matěj Homola z kapely Wohnout vzpomíná na skejtovou subkulturu devadesátých let, začátky, kdy kapela hrála pro pár desítek lidí, i momenty, kdy to chtěli zabalit. O tom, jak se z punkové party stala stálice české scény, proč hity vznikají náhodou a proč je ukulele ideální nástroj pro „boomery“.

Moderátorka Lucie Výborná po dvaceti letech opustila veřejnoprávní rozhlas a vydala se na vlastní cestu. V rozhovoru vzpomíná na nejsilnější momenty své rozhlasové kariéry, mluví o rodině, cestování a dobrodružných výpravách do hor i polárních krajin, o psaní deníku i hledání inspirativních lidí. A vysvětluje také, proč je někdy největším moderátorským uměním prostě se nezeptat.

Dirigent, aranžér, producent a zakladatel Bohemian Symphony Orchestra Prague Martin Šanda založil vlastní orchestr už ve dvaadvaceti letech. Dnes má jeho soubor na kontě stovky koncertů ročně po celé Evropě a doprovázel řadu světových rockových hvězd. Šanda patří k hudebníkům, kteří se nebojí propojovat zdánlivě vzdálené světy – jeho orchestr hraje filmovou hudbu, klasiku i rockové projekty a dokáže spojit Smetanu s metalem nebo Pink Floyd. V rozhovoru mluví o začátcích orchestru, práci s hudebníky i o tom, proč je pro něj důležitá disciplína.

Z malého československého města přes utečenecký tábor až do New Yorku, který nikdy nespí. Fotograf Robert Vano zažil šedesátá léta v jejich syrové energii, potkával budoucí legendy v době, kdy byly teprve na začátku, a pracoval v módních centrech světa. Otevřeně mluví o kariéře, pravidlech agentur i o tom, proč nemohl fotit to, co skutečně chtěl. Nevyhýbá se ani pádu na dno a závislosti, která mu málem zničila život. Jeho příběh je svědectvím o talentu, disciplíně i druhé šanci.

Klarinetista a saxofonista Felix Slováček patří k výrazným osobnostem české populární hudby. V rozhovoru otevřeně mluví o spolupráci s Karlem Gottem, o době, kdy „najednou nic nemohli“, o emigraci, na kterou neměl nervy, i o vztahu k bulváru. Nechybí ani upřímné zamyšlení nad rodinou, zdravím a chutí stále stát na pódiu.

Herec Jan Nedbal patří k výrazným tvářím své generace. V rozhovoru vzpomíná na cestu od zdravotnické školy přes studium DAMU až k roli Ctirada Mašína, kterou považuje za jednu z klíčových ve své kariéře. Otevřeně mluví o pochybnostech i o období, kdy pracoval jako skladník a zvažoval konec. Přibližuje také, jak rychle se může změnit život – během jediného měsíce se objevil v několika projektech a z neznámého herce se stal výraznou tváří českého filmu.

Legendární Vespa letos slaví 80 let a její příběh je stále živý. Jak se z náhodného setkání s modrou Vespou stane celoživotní vášeň? Prezident Českého Vespa klubu Vítězslav Křížek vypráví o historii ikonické italské značky, o jednoduchosti, která přežila generace, i o tom, proč Vespa přitahuje lidi bez ohledu na věk, profesi nebo vztah k motorům.