Nevyhýbá se humoru, zároveň ale otevírá znepokojivá témata, která se dotýkají všech. Platí to i pro její nejnovější román Výšina, ve kterém popisuje svět, kde se kvůli extrémním podmínkám a nedostatku vody lidé musejí stěhovat z měst do vyšších poloh. Proč považuje psaní o katastrofách za svého druhu terapii? Proč je pro ni tvorba podcastu velký adrenalin? A napsala by dnes své starší knihy jinak? Mrazivé léto na Dvojce vám přináší rozhovor s autorkou znepokojivých románů.

„I když je někdo ve vězení, zůstává pořád člověkem,“ říká ředitelka Probační a mediační služby Gabriela Slováková, která léta pracuje s odsouzenými i oběťmi trestných činů. V Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou vysvětluje, proč věří na druhou šanci. „A já mluvím i o třetí, čtvrté či páté,“ ujišťuje. K jakému závěru po letech došla? Své zkušenosti týkající se žen sepsala do knihy Kriminálnice s podtitulem Příběhy o vině, trestu a druhých šancích.

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“

„V hodinách literatury na gymnáziu převažovali spisovatelé. Vypadalo to, jako by ženy vůbec nepsaly, nebo jen pohádky pro děti,“ vzpomíná spisovatelka Jana Poncarová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě tento pocit ji po letech přivedl ke knize Ženy slova. „Vždycky jsem milovala literaturu a historii a tyhle dvě věci jsem spojila dohromady.“ Jedním z překvapení pro ni byl příběh Marie Wagnerové, autorky oblíbeného Káji Maříka schované za pseudonymem Felix Háj.

Česká republika je krásná. To víme. Podle Vincenta Navrátila ale často zapomínáme na něco mnohem důležitějšího, a to, jak výjimeční lidé v ní žijí. Právě za nimi se vydává nový komediální cestopis Čekuj Česko, ve kterém cestuje s Ondřejem Kubinou a Alexejem Kolvou. „Je to příjemné, když cestují komici, protože dokážou v lidech odemknout vnitřní dítě,“ vypráví herec v Blízkých setkáních Vasila Fridricha. „Když strhnete kováře, aby s vámi dělal blbosti, je to balzám pro duši.“

Téměř tři dekády tvoří režijní duo SKUTR. Lukáš Trpišovský říká, že bez Martina Kukučky by možná divadlo vůbec nedělal. Jejich spolupráci přirovnává ke zvláštnímu manželství: plné krizí, ale také jistoty, že ve dvou dokážou víc. V rozhovoru v Blízkých setkáních prozradil, jaké výzvy před nimi stojí při vedení Činohry Národního divadla i jakou roli má mít první scéna země v době sociálních sítí a rychlých obrazovek.

Les už pro ni není jen místem na procházku. „Pořád skenuju terén. Oko mi pořád šilhá po zemi. Už je to taková nemoc,“ směje se houbařka a influencerka alias Šumavská houbička Lucie Drozdová v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. A právě díky houbám prý objevila svět, o kterém dřív neměla ani tušení. „Nestačím zírat. Člověk má pod nohama svět, o kterém nic netušil, nic nevěděl. Pořád objevuju překvapující informace,“ kroutí hlavou v Blízkých setkáních na Dvojce.

Důvody, proč dnes lidé vyrážejí do hor, se podle horské průvodkyně Marie Klementové různí. „Někteří tam jezdí proto, že tam úplně vypnou, jiní si naopak nedokážou připustit, že jsou bez signálu. Ale obvykle si třetí den řeknou, že je jim to jedno a chtějí si to užívat. Začne do nich vstupovat energie hor,“ usmívá se cestovatelka v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. „Do prkýnka, podívejte se kolem sebe, a vykašlete se na ty svoje krabičky!“ vzkazuje Děvče z hor.

„Být s pacientem, být mu nablízku a jít s ním. To je podle mě dnešní role lékaře,“ říká onkolog Samuel Vokurka v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Podle něj se medicína za poslední roky výrazně proměnila. „Dřív lékař rozhodoval o tom, jak se pacient bude léčit, chovat a žít. Dnes jsme spíš konzultanti a průvodci. Radíme, doporučujeme, ale pořád máme pacientovi nabízet to nejlepší. Musíme ho vnímat a být s ním v partnerské a spolupracující rovině.“

Divadlo, televize, nadace, knihy, hudba, sport a k tomu čtyři děti. „Ano, jsem kyborg,“ směje se. Herečka Zdenka Žádníková dnes s úsměvem říká, že největší radost jí dělá okamžik, kdy se z dětí stanou parťáci. „Blíží se dobříšský festival, kde budeme hrát ty nejlepší barokní pecky, a moje děti už jsou jeho součástí. Je skvělé, když vám vyrostou a můžete s nimi pařit,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. V Blízkých setkáních promluvila i o výchově v době sociálních sítí.

Středověký hrad si většinou představujeme jako místo, kde se zastavil čas. Ve skutečnosti je to ale živý organismus, o který je potřeba pečovat každý den. „Soukromý život hrad vlastně ani nedovoluje. Práce nekončí, ani když se zavře brána,“ říká kastelánka hradu Roštejn Kateřina Rozinková. Co se na hradě změnilo za více než deset let jejího působení? Na jaké novinky láká letošní sezona? A která záhada Roštejna stále čeká na rozluštění?