„Cesta ke zdraví je v rovnováze,“ říká docentka Jana Jaklová Dytrtová. V rozhovoru s Adélou Gondíkovou popisuje, jak tělo reaguje na stres a dietní režimy a proč někdy i dobře míněné snahy o zdravý životní styl vedou k opačnému efektu. Co všechno o nás prozradí naše tělo? A jak se do zdraví promítá pohyb, spánek a hormonální změny?

„Je důležité, aby děti řešily některé záležitosti samy a naučily se socializovat. Dnes zavolají rodičům a ti to vyřeší za ně. Když se dítě například ztratí, nesnaží se zorientovat, ale volá tátovi,“ popisuje Jan Kršňák. Kde končí péče a začíná přehnaná kontrola? „Neustálá kontrola vytváří děti, které se nenaučí řešit životní zádrhely a ani se necítí svobodné,“ upozorňuje autor knihy Digiděti v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Co je to láska? Existuje nějaká definice? „Ve své knize jsem se opravdu snažil najít odpověď. Proto je moje kniha tak tlustá. Řeknu to jednoduše: Láska je nutnost. Musíme milovat, jinak nepřežijeme,“ míní v Blízkých setkáních Marka Němce terapeut Jan Vojtko. Láska je podle něj jeden z nejsilnějších adaptačních systémů. „Abychom se narodili a lidmi zůstali, je láska důležitá. Láska není jen emoce, i když ten pocit máme. A dokonce jsme ji povýšili na nejvyšší formu emocí.“

Ve čtvrtek 16. dubna 2026 krátce po svých 60. narozeninách zemřel Jan Potměšil. Herec upoutaný od 23 let na invalidní vozík kvůli automobilové nehodě během revolučních událostí na konci roku 1989 se pro Čechy stal symbolem změny, symbolem odvahy, nezlomné vůle a naděje. A právě o vděku, naději a novém začátku mluvil i v Nočním Mikrofóru s Vasilem Fridrichem krátce před Vánoci covidového roku 2020. Poslechněte si upravený záznam rozhovoru.

Zuzana Kronerová byla vůbec první, kdo nazpíval dnes už legendární píseň Čerešně. V Česku si ji ale většina posluchačů neodmyslitelně spojuje s Hanou Hegerovou. „Připadalo mi vždy trochu humorné, že celé Slovensko řešilo tento tzv. problém,“ říká herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Píseň zazněla poprvé v 80. letech v televizní relaci Ktosi je za dverami z dílny autorské dvojice Milan Lasica a Július Satinský.

„Londýn byl můj sen,“ vypráví spisovatelka a novinářka v Blízkých setkáních. „Když se naskytla příležitost, sbalila jsem půlku domácnosti i s kocourem a odjela.“ Jenže realita velkoměsta byla jiná, než jak si ji pamatovala z dětství, kdy v Londýně žila s rodiči. Dnes majitelka úspěšné mediální agentury přiznává, že začínat v cizině od nuly je mnohem těžší, než si myslela. Jaké byly její začátky? Proč je hrdinou jejích knížek ježek? Smějí se s britským manželem stejným věcem?

„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?

„Spojené státy nejsou jiný kontinent. Je to jiný vesmír. Žijí tam fyzicky nám podobní lidé, ale chovají se úplně jinak.“ Zahraniční zpravodaj Pavel Novák se po návratu z mise v USA ohlíží bez iluzí, ale s nadhledem. „Byla to velká srážka s realitou. Všechno tam funguje jinak.“ Překvapení přicházela i z nebe. „Washington je na úrovni jižního Španělska, takže i slunce tam svítí jinak,“ popisuje v rozhovoru pro Blízká setkání Marka Němce.

Profesor Tomáš Jungwirth patří mezi nejuznávanější české fyziky. Zabývá se spintronikou – podoborem mikroelektroniky, který může v budoucnu zásadně proměnit podobu výpočetní techniky a paměťových technologií. Jak se rodí špičkový vědec? Jak musí vědec pracovat, aby obstál i v mezinárodním kontextu? A proč musí věda fungovat jako velký kolektivní mozek?