Ve čtvrtek 16. dubna 2026 krátce po svých 60. narozeninách zemřel Jan Potměšil. Herec upoutaný od 23 let na invalidní vozík kvůli automobilové nehodě během revolučních událostí na konci roku 1989 se pro Čechy stal symbolem změny, symbolem odvahy, nezlomné vůle a naděje. A právě o vděku, naději a novém začátku mluvil i v Nočním Mikrofóru s Vasilem Fridrichem krátce před Vánoci covidového roku 2020. Poslechněte si upravený záznam rozhovoru.

Zuzana Kronerová byla vůbec první, kdo nazpíval dnes už legendární píseň Čerešně. V Česku si ji ale většina posluchačů neodmyslitelně spojuje s Hanou Hegerovou. „Připadalo mi vždy trochu humorné, že celé Slovensko řešilo tento tzv. problém,“ říká herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Píseň zazněla poprvé v 80. letech v televizní relaci Ktosi je za dverami z dílny autorské dvojice Milan Lasica a Július Satinský.

„Londýn byl můj sen,“ vypráví spisovatelka a novinářka v Blízkých setkáních. „Když se naskytla příležitost, sbalila jsem půlku domácnosti i s kocourem a odjela.“ Jenže realita velkoměsta byla jiná, než jak si ji pamatovala z dětství, kdy v Londýně žila s rodiči. Dnes majitelka úspěšné mediální agentury přiznává, že začínat v cizině od nuly je mnohem těžší, než si myslela. Jaké byly její začátky? Proč je hrdinou jejích knížek ježek? Smějí se s britským manželem stejným věcem?

„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?

„Spojené státy nejsou jiný kontinent. Je to jiný vesmír. Žijí tam fyzicky nám podobní lidé, ale chovají se úplně jinak.“ Zahraniční zpravodaj Pavel Novák se po návratu z mise v USA ohlíží bez iluzí, ale s nadhledem. „Byla to velká srážka s realitou. Všechno tam funguje jinak.“ Překvapení přicházela i z nebe. „Washington je na úrovni jižního Španělska, takže i slunce tam svítí jinak,“ popisuje v rozhovoru pro Blízká setkání Marka Němce.

Profesor Tomáš Jungwirth patří mezi nejuznávanější české fyziky. Zabývá se spintronikou – podoborem mikroelektroniky, který může v budoucnu zásadně proměnit podobu výpočetní techniky a paměťových technologií. Jak se rodí špičkový vědec? Jak musí vědec pracovat, aby obstál i v mezinárodním kontextu? A proč musí věda fungovat jako velký kolektivní mozek?

„Nechtěl jsem staré vystoupení obnovit. Nelze vkročit dvakrát do stejné řeky,“ říká s lehkým úsměvem herec a písničkář Tomáš Matonoha. Nakonec se ale přece jen našel důvod, proč se k osvědčenému formátu vrátit. „Dostal jsem nápad na téma korektnosti či nekorektnosti a udělal z toho nové představení,“ vysvětluje herec a hudebník v Blízkých setkáních Terezy Kostkové naživo z Radiocafé Vinohradská 12.

„Byl to sprint,“ usmívá se spokojeně Igor Timko nad tím, že s kapelou jede už bezmála třicet let. Přesto nepůsobí unaveně, spíš jako někdo, koho ten běh pořád baví. Kapela No Name vydala první album v roce 1998 a od té doby sbírá hity, které si lidé zpívají napříč generacemi. „Každá skupina by měla mít své prvenství a málokdo ví, že jsme byli úplně první československá kapela, která hrála v pražské O2 Areně,“ říká Igor Timko v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

„Ivana říkala, že by to chtěla hrát se mnou. U mně se to projevilo štěstím a radostí,“ vypráví Petr Uhlík s odzbrojující upřímností. A není divu. Nestává se to každý den. „Viděla mě v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a vyžádala si mě,“ dodává v rozhovoru s Michaelou Maurerovou skoro nevěřícně, jako by si ten moment stále ještě trochu vychutnával.

Klášter minoritů sv. Jakuba, založený už roku 1232 králem Václavem I., není pro Helenu Kohoutovou jen historickou památkou. Je to vztah na celý život. „Velmi rezonuji s tímto prostorem, který je mimořádný,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem. „Snažíme se citlivě zachovat genius loci a zároveň mu vdechnout i turistický život.“