„Ivana říkala, že by to chtěla hrát se mnou. U mně se to projevilo štěstím a radostí,“ vypráví Petr Uhlík s odzbrojující upřímností. A není divu. Nestává se to každý den. „Viděla mě v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a vyžádala si mě,“ dodává v rozhovoru s Michaelou Maurerovou skoro nevěřícně, jako by si ten moment stále ještě trochu vychutnával.

Klášter minoritů sv. Jakuba, založený už roku 1232 králem Václavem I., není pro Helenu Kohoutovou jen historickou památkou. Je to vztah na celý život. „Velmi rezonuji s tímto prostorem, který je mimořádný,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem. „Snažíme se citlivě zachovat genius loci a zároveň mu vdechnout i turistický život.“

Věnuje se včelám, pivovarnictví i lidem, kteří teprve hledají cestu k víře. A přitom o sobě mluví s odzbrojující samozřejmostí. „Být s lidmi, nenápadná a bez taláru. To je moje chápání role jako farářky,“ vysvětluje Sandra Silná, farářka Církve československé husitské v rozhovoru s Markem Němcem. Žádné velké gesto, spíš tichá přítomnost. Možná právě v tom je její síla.

„Byl to dvouletý porod,“ popisuje Ondřej Ruml práci na nové desce „Vždycky to tu bylo“. Cesta k ní byla dlouhá a klikatá. „Už šest let předtím jsem měl pocit, že jsem nic nevytvořil a chci udělat něco, co bude jen moje a co tady nikdy nebylo.“ To znamenalo i vědomé vykročení jinam. „Tedy že to nebude koncept typu písniček Voskovce a Wericha, kterým člověk dá nový kabát,“ vysvětluje Ondřej Ruml v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

„Pro mě začalo být téma závěru života aktuální ve chvíli, kdy jsem pracovala 20 let v intenzivní péči, kde nemalé procento pacientů prochází nejsložitější životní zkouškou. Uvědomila jsem si, že za přístroji, které nahrazují orgánové funkce, jsou nevyřčené otázky a potřeby pacienta i jeho blízkých,“ říká lékařka a průkopnice paliativní medicíny Kateřina Rusinová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

O rezistenci na antibiotika se už hodně ví. V poslední době ale vědci mluví o rezistenci nádorů na chemoterapii. „Uvádí se, že rezistence je zodpovědná až za 90 procent úmrtí pacientů. Onkologická léčba vlastně selže a organizmus se nádoru neubrání,“ vysvětluje vědkyně v rozhovoru s moderátorkou Terezou Kostkovou.

„Dyslektik, dysgrafik a dismanče,“ popisuje s nadsázkou sám sebe herec Kryštof Hádek, který hereckou kariéru začal jako jedenáctiletý v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Od mluveného slova se záhy dostal i k filmu. Co mu dala jeho filmová zahraničí mise? Podle čeho si vybírá role? A jak vnímal natáčení filmu Tanec s medvědem?

Herec, textař, scenárista, ale hlavně zakladatel Divadla Járy Cimrmana, jehož hry baví už několikátou generaci. Můžeme z nich vyčíst hodně o Zdeňku Svěrákovi. Ale ještě víc o jeho pohledu na svět, na divadlo i na stáří se dá zjistit, když se zeptáte napřímo. Nejotevřenější odpověď dostanou ti, kdo jsou mu nejblíž. A k nim patří herec Vojta Kotek. Proto dokumentaristé Jan Herget a Tomáš Maleček využili příležitosti a zachytili rozhovor těchto dvou cimrmanovských herců.

„Ať je ještě dlouho s námi v divadle, i když pro nás už je to někdy až dost,“ přeje s odzbrojující upřímností Zdeňku Svěrákovi k jeho devadesátinám herecký kolega Petr Brukner. Do Blízkých setkání přišel spolu s rozhlasovým redaktorem a cimrmanologem Tomášem Malečkem nalákat na narozeninový večer Radiožurnálu i na Víkend se Zdeňkem Svěrákem na Dvojce, kde můžete slyšet premiérovou pohádku, osobní rozhovor Svěráka s Vojtou Kotkem anebo průžez Svěrákovou rozhlasovou tvorbou.

„Paní Hilda Múdra byla Rakušanka, a proto ráčkovala. S tvůrci filmu jsme měli za to, že tento její rys nelze opomenout. Doufám ale, že se mi do snímku podařilo dostat to nejdůležitější. A to je charakter postavy,“ říká slovenská herečka Zuzana Mauréry o roli trenérky v životopisném filmu Nepela. Zahraniční zkušenost jí přišla vhod. „Ve Vídni jsem tři roky zpívala v muzikálech, takže němčina pro mě nebyla problém,“ vysvětluje v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.