„Žena multiplikuje emoce. Když je žena spokojená a šťastná, bude šťastný muž, děti i celá společnost. Jen hloupá společnost udře svoje ženy, jen hloupý muž nechá udřít svoji ženu.“ Právě tak podle Gabriely Končitíkové z Nadace Tomáše Bati přemýšlel Tomáš Baťa. V pořadu Blízká setkání s Vasilem Fridrichem připomněla, že i proto baťovské desatero doporučuje ženám stavět na první místo samy sebe.

Jakmile se z koníčku stala práce, změnil se i způsob, jakým ji lidé na sociálních sítích hodnotí. V pořadu Blízká setkání influencerka a komička Natálie Schejbalová alias Tali přiznává, že dnes čelí mnohem většímu tlaku než na začátku. „Sítě se pořád mění a určitě jsem pod větším drobnohledem. Když je vtip moc kontroverzní, lidi se hned ozvou. Jsem vystavena většímu počtu očí a lidé se nebojí mít názor,“ popisuje v rozhovoru s Vasilem Fridrichem pro Blízká setkání na Dvojce.

„Na herecké profesi miluju právě tu její pestrost. Velmi ráda stojím na jevišti, před kamerou, načítám audioknihy… Je to překrásná, i když někdy náročná práce,“ říká herečka Klára Oltová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě dokončila načítání románu Ničema populární italské spisovatelky Beatrice Salvioni. A přiznává, že šlo o mimořádný zážitek.

Většina turistů má ráda ten příjemně bezpečný pocit, když je na túře vede značka. Nemusejí přemýšlet, kudy dál, prostě se nechají vést. Je to samozřejmost, kterou si naplno uvědomí až ve chvíli, kdy značení zmizí. Co turistovi říká útěchová značka? Které značce se přezdívá volavka? A je volba barev náhodná? O tom, jak se značkaři orientují v krajině i proč je české značení inspirací v zahraničí, mluvil v Blízkých setkáních předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.

„Ráda se do rolí nořím a někdy musím mít nějakou bójku, které se můžu chytit, abych se neponořila úplně. Proto jsem se v mateřství vyhýbala těžkým rolím. Energii jsem chtěla směřovat domů, dát ji miminku. Teď, po narození druhé dcery, se mi chuť vrací a chtěla bych se věnovat hlubším ponorům,“ říká herečka Eva Podzimková v rozhovoru s Markem Němcem. Jak moc ji mateřství proměnilo? Poslechněte si celá Blízká setkání.

Co vidí, když se podívá dvacet let dopředu? Žádné katastrofické scénáře ani velká gesta. „Vždycky je namístě mírný optimismus. Hezky česky se tomu říká naděje. I kdyby to mělo vypadat zle, stojí za to nějakým způsobem bojovat,“ říká environmentalista v Blízkých setkáních Marka Němce. Jeho představa budoucnosti přitom není překvapivě velkolepá. „Ne všechno se podaří zachránit nebo vyčistit. Ale pokud se budeme snažit, tak i to stojí za to.“

V dokumentu Láska nebolí promluvil Radek Banga o svém dětství a o násilí, kterém se na něj jeho otec dopouštěl. „I jen dívat se na ten dokument bylo pro mě těžké. Na premiéře jsem dokonce uvažoval, že odejdu,“ přiznává zpěvák. „O tom, co se děje doma, jsem se rozmluvil až na psychiatrii, když jsem měl panické ataky a těžké poruchy spánku,“ vypráví Radek Banga v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Možná by mi stačilo jediné slovo,“ říká Banga o odpuštění, které nepřišlo.

„Měl jsem štěstí, že jsem vždycky zpíval pro holky a politika mě nezajímala,“ vzpomíná Dalibor Janda na dobu, kdy vadila i flanelová košile. Navzdory výtkám shora se stal jednou z největších hvězd populární hudby. Sláva mu však do hlavy nestoupla. „S pětadvaceti koncerty měsíčně nebyl čas ani zpychnout,“ prozradil v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jaké byly začátky se zpěvačkou Evou Olmerovou? Kdo uděloval ocenění Disco slavík? A komu všemu dnes radí, jak pěstovat melouny?

Japonsko není jen zemí tradic, čaje a sakur. Dodnes tam žije respekt k tomu, co nejde vysvětlit. „Sami Japonci nazývají svoji vlast zemí katastrof. Jsou tam časté sesuvy půdy, tsunami, zemětřesení a o život přijde mnoho lidí. I proto se tam daří různým přízrakům a strašidlům,“ vysvětlují japanoložky Alice Kraemerová a Denisa Vostrá. Poslechněte si Blízká setkání k projektu Mrazivé léto na Dvojce ❯❯ Čekají vás v něm i horory japonského spisovatele Kodži Suzukiho Kruh a Smyčka.