Host Lucie Výborné
1. listopad 2022

Poslechněte si podcast: Blahobyt bez demokracie a svobody projevu není k životu, říká spisovatelka Radka Denemarková

Spisovatelka Radka Denemarková je čtyřnásobná držitelka ceny Magnesia Litera, překlady jejích knih vyšly v mnoha zemích a získaly mnohá ocenění. Ve svých románech se věnuje aktuálním společenským tématům a jejich prostřednictvím upozorňuje na nespravedlnost, útlak i nesvobodu. Poslední román Hodiny z olova se věnuje čínskému totalitnímu režimu. Co si myslí o světě, ve kterém žijeme? „Nikdy nebyla taková doba, kdy slovo mohlo tolik ublížit a uškodit,“ říká.

28:28

Host Lucie Výborné

Vydává: Český rozhlas

Rozhovory Lucie Výborné. Zajímavé osobnosti mluví o věcech, jimž rozumějí. Své dotazy pokládejte přes formulář na webu.

Web

Dnes 24:41

Arnoštovy knihy člověka posílí při rozhodování mezi dobrým a špatným, říká Lustigova dcera Eva

Eva Lustigová je spisovatelka a dokumentaristka. V srpnu 1968 ve 12 letech opustila Československo. Přes Itálii, Izrael a Jugoslávii se s rodiči dostala až do Ameriky, kde se usadili. Po roce 1991 se přestěhovala do Ženevy a mohla se vrátit zpět do Česka. Tady založila Nadační fond Arnošta Lustiga, svého otce a přeživšího holokaustu. Jakým způsobem nadační fond vzdělává studenty? A jak Eva Lustigová šíří odkaz svého tatínka? Poslechněte si rozhovor.

Včera 25:20

My jsme počítali se spálenými mosty, Ukrajinci mají nakročeno jet domů, říká 86letý dobrovolník

Josef Parlesák, narozen v roce 1936, se stal nejstarším registrovaným dobrovolníkem, který na jaře 2022 pomáhal ukrajinským uprchlíkům v rámci Vlny pomoci. Sám s manželkou a malým synem emigroval v roce 1969 do Německa, vrátili se po 20 letech. „Přihlásil jsem se jako tlumočník, protože jsem se dobře učil rusky,“ popisuje své začátky dobrovolnictví. V čem se jeho zkušenost emigranta podobá zkušenosti ukrajinských uprchlíků? A v čem je odlišná? Poslechněte si rozhovor.

Před dvěma dny 29:28

Známé legendy neopakuji, všechno jsem si vymyslel, říká Arnošt Goldflam o knize Praha strašidelná

Tatínek není k zahození, Tatínek 002, Strašidelné Brno. To jsou knihy pro děti, které napsal herec a spisovatel Arnošt Goldflam. A nyní vydává další titul – Praha strašidelná. „Prahu, kde žiji už 15 let, tak dobře neznám, a tak jsem to nevázal na místa, jenom na vymyšlené příběhy,“ popisuje spisovatel. Čeho se bát v místech, kde jsou všechna strašidla obvykle spíš laskavá?

Před pěti dny 29:10

Vavřinec Hradilek: Když jsem přišel poprvé do slumu, asi hodinu jsem nemluvil. Je to brutální

Kajakář Vavřinec Hradilek se projel po řece Ganga v Bangladéši, jedné z nejchudších zemí světa, a to díky organizaci ADRA, která podporuje jednu ze škol v Čalantice. „I když tam bylo jen 60 dětí, v malých místnostech nám udělaly takové přivítání – byly tam nápisy ‚Welcome‘, daly nám kytice, jejich srdečný řev na uvítanou byl nádherný... To se mě hodně dotklo. Cítil jsem se tam jako na zahájení olympiády. Bylo to famózní, velkolepé,“ vzpomíná.

Před šesti dny 27:21

Lovci mamutů jámy nekopali. Zvířata bych zapíchl zezadu, líčí autor knihy Ztracen v zemi mamutů

Lesní inženýr a fotograf Pavel Radosta se rozhodl napsat nový příběh Lovců mamutů. Kniha Eduarda Štorcha je už podle něj zastaralá. Čím ho inspirovaly KODovky? „Vadí mi, že se dnes v dětské literatuře a filmech jenom mávne kouzelnou hůlkou, a všechno je vyřešeno. Nemáme schopnost v přírodě přežít,“ tvrdí. Jak při psaní knihy využil znalosti lesního inženýra a bývalého myslivce? A proč Štorchův popis lidí nesedí? Poslechněte si rozhovor.

Před týdnem 28:27

Je to velká věc – propojuje lidi i generace, oceňuje Ježíškova vnoučata šéf centra sociálních služeb

Projekt Ježíškova vnoučata běží už šestým rokem. Od začátku je v něm zapojené i Centrum sociálních služeb Jeseník. Jeho ředitelem je už 30 let Jan Rotter. „Lidé zvenku mi říkají, že tu vidí úsměvy a pozitivitu. To znamená, že to tak vnímají i naši klienti. A o to nám jde,“ pochvaluje si. Na jaké zážitky s Ježíškovými vnoučaty v centru rádi vzpomínají? A jaký úspěch měl dárek v podobě Jaromíra Hanzlíka? Poslechněte si celý rozhovor.

Před týdnem 29:45

Brno jako jediná televize snese tenhle humor, říká Prušinovský o seriálu Dobré ráno, Brno!

V kinech je k vidění nový film režiséra seriálu Most! Jana Prušinovského s názvem Grand Prix. Hlavní role ve filmu o automechanicích, zloději aut a cestě do Španělska ztvárnili Robin Ferro, Kryštof Hádek a Štěpán Kozub. V lednu odstartuje komediální seriál Dobré ráno, Brno! z prostředí brněnské televize. „Říkal jsem si, že by to mohl být docela zábavný svět,“ popisuje svou návštěvu v Brně Jan Prušinovský. Čím ho prostředí televize inspirovalo? Poslechněte si rozhovor.

Před týdnem 27:20

„Dívám se pod sebe a zkoumám, jestli tam jsou žraloci.“ Plavkyně Bernardová přeplavala i Kanál kostí

Přeplavala sedm nejstrašnějších úžin na planetě. A napsala o tom knihu Dokud voda neskončí. Vytrvalkyně Abhejali Bernardová nejprve v roce 2009 přeplavala štafetově kanál La Manche, o kterém se říká, že to je Everest dálkového plavání. Pak ale následovaly i další přeplavby. „Člověk nemůže přijít fyzicky nepřipravený. A také musí mít dostatečně silnou hlavu, dokázat ztišit myšlenky,“ vypráví.

Před týdnem 25:24

Králík je v přírodě kořist. Nejdříve řeší prostor, až potom se věnuje překážkám, říká cvičitelka

Ve dnech 18.– 19. 11. 2022 probíhá v Jablonci nad Nisou 8. Mistrovství Evropy v králičím hopu. Místopředsedkyně Klubu Králičí hop Petra Molkupová vysvětluje, že tento sport vznikl v severských zemích, kde má už několik desítek let trvající tradici. U nás se o něm ale příliš neví. „Lidé jsou většinou překvapení, že něco takového existuje,“ usmívá se. V jakých disciplínách králíci soutěží?

Před týdnem 27:45

Mamince vysvětlujeme, že to není její chyba. Tatínci vás rozpláčou, říká sestra z neonatologie

Na 17. listopad připadá kromě výročí sametové revoluce i Světový den předčasně narozených dětí. Obor neonatologie vznikal v 50. letech minulého století a podle Zuzany Tomáškové, sestry školitelky pro neonatologii, je vývoj v oboru rychlý a dokáže se stále posouvat: „V 80. letech jsme říkali, že můžeme zachránit miminka kolem 32. týdne. Dnes je to o deset týdnů méně. Hranice viability se posunula na 22. týden.“