V novém díle Týdne Bez obalu se podíváme na bizarní krádež lebky svaté Zdislavy, kterou chtěl pachatel údajně „dopřát klid“ tím, že ji zalije do betonu a potopí do řeky. Rozebereme také smutný příběh keporkaka Timmyho, jehož nákladná záchranná akce skončila jen prodlouženým umíráním. Zaměříme se na další běloruské vojenské manévry a otázku, zda Lukašenkova „selektivní mobilizace“ představuje skutečnou hrozbu, nebo jen politické divadlo pro Moskvu. Nevynecháme ani bouřlivou Eurovizi poznamenanou bojkoty a spory kolem Izraele. A nakonec se podíváme na návštěvu Donalda Trumpa v Číně, ze které si podle mnohých odvezl více fotografií než skutečných diplomatických úspěchů.

Pořad Bez obalu se věnuje Jaroslavu Tvrdíkovi jako symbolu současné Slavie — člověku, který přežil všechny předchozí profesní i politické pády a pravděpodobně ustojí i největší ostudu moderní historie českého fotbalu po násilnostech během derby se Spartou.

Sportovní komentátor Luděk Mádl popisuje dlouhodobé vazby vedení Slavie na Tribunu Sever, selhání bezpečnosti při derby i Tvrdíkovu schopnost vždy zůstat u moci.

„Tohle bylo z mého pohledu totální selhání, v mých očích naprosto nepochopitelné. Buď se tam někdo úplně zbláznil anebo se nabízí varianta, že to proběhlo schválně", říká bez obalu Mádl.

Česká politika se znovu hádá o minulost: sudetoněmecký sjezd poprvé dorazí do Brna a domácí scéna reaguje klasicky — od „smíření“ po „otevírání starých ran“. Zatímco politici měří, jestli už není „moc brzy“, pohraničí dál připomíná, že některé historické jizvy se nezacelily ani po osmdesáti letech.

Moskva mezitím oslavila Den vítězství přehlídkou digitálních animací místo tanků. Na Rudém náměstí se promítaly rakety, dorazili prezidenti autoritářských režimů a Robert Fico si odskočil na vlastní diplomatickou improvizaci. Výsledek působil spíš jako powerpoint o velmoci než velmoc samotná.

Domácí scéně kraluje ministryně Zuzana Mrázová se „skandálovým hattrickem“: černé stavby, zakázky pro manželovu firmu a obecní byt za cenu parkovacího místa v centru Prahy. Sama přitom tvrdí, že byt neopustí, dokud bude vdaná.

A aby toho nebylo málo, svět sleduje loď s pasažéry nakaženými hantavirem Andes. Internet už tradičně spustil mód „nová pandemie“, ale WHO uklidňuje: riziko globálního šíření je velmi nízké. Jinými slovy — zatím není důvod vykupovat těstoviny ani dezinfekci.

Vulgarita v politice už dávno není přešlap ani selhání. Stala se strategií. Čeští i světoví politici používají sprostá slova jako zbraň proti elitám, magnet na pozornost i důkaz údajné autenticity.

Nová epizoda podcastu Bez obalu rozebírá, proč dnes nadávky fungují lépe než argumenty — a proč se z politického trollingu stává nový mainstream.

Hosté pořadu: komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo a politolog Petr Just.

Uplynulý týden přinesl směs domácí politické ironie i globálních paradoxů. Andrej Babiš objížděl střední Asii s podnikatelskou delegací a podepisoval miliardové dohody, zatímco jeho dlouholetá spolupracovnice Jana Nagyovádostala nepravomocný trest v kauze Čapí hnízdo. Symbolika? Velké peníze na jedné straně, drobný trest na straně druhé.

Domácí scénu rozvířil i Petr Macinka, který v televizní debatě nejen zlehčil význam prezidenta Petr Pavel, ale zároveň rozdělil lidi na „vícecenné“ a „méněcenné“. Výrok, který by v normální politice znamenal problém, zde zapadl do ticha.

Ve světě pokračuje chaos kolem Donald Trump, jenž opakovaně „ukončuje“ konflikt s Íránem, zatímco se situace dál vyostřuje. Napětí mezi USA a Evropou podtrhl spor s německým kancléřem Friedrich Merz, po němž Washington oznámil odsun části vojáků z Německa.

Česko mezitím znovu čelilo požáru v Národní park České Švýcarsko, pravděpodobně způsobenému člověkem — připomínka, že některé krize si vytváříme sami.

A nakonec kontrast téměř absurdní: návštěva Karel III. ve Washingtonu. V zemi, která vznikla odmítnutím monarchie, působil britský král stabilněji než americký prezident. Svět, kde starý protokol najednou vypadá racionálněji než moderní politika.

Bez obalu o jedné z nejpopulárnějších hereček v československé i české historii. Když se v dubnu 2026 v pražské Hybernii připíjelo na 95. narozeniny Jiřiny Bohdalové, nešlo jen o oslavu. Byl to obraz kariéry, která přežila všechny režimy – a pokaždé zůstala na výsluní.

„Já jsem se celý život koukala dopředu.“ říká sama Jiřina Bohdalová v rozhovoru pro Reflex. Věta, která vystihuje její schopnost projít dějinami bez toho, aby z nich zmizela. Dostala se do blízkosti snad všech československých a českých prezidentů a premiérů a její příběh ukazuje, jak blízko k sobě mají umění a moc.

"Češi jsou „divadelní národ“ a herci představují kapitál, který politika ráda využívá", řekl kdysi historik Jan Tesař. Bohdalová to ale odmítá vidět černobíle: "„Chtěla bych vidět, kdo by nějakému prezidentovi řekl: ‚Jděte někam, nevyfotím se s vámi.‘“, brání se Bohdalová.

Mezi pohádkou a politikou tak vzniká portrét ženy, která je víc než jen herečka. Je symbolem. A možná i zrcadlem nás všech.

Pořad Bez obalu tentokrát o tom, jak vládní zmocněnec pro klima Filip Turek slibuje „deratizaci“ úředníků, zatímco jeho kolegové přemýšlí, jestli to byl vtip – nebo plán.

Prezident Petr Pavel mezitím varuje svět před katastrofou, zatímco domácí politická scéna řeší, jak ho neposlat na mezinárodní summit.

Ve světě roste napětí: Írán hrozí zavřením ropné tepny planety a Amerika odpovídá jazykem sankcí i tweetů. A doma? Lidovci mění barvy, protože program už zjevně nestačí.

A pak je tu Andrej Babiš. Ten sice nevyřeší globální krize, ale aspoň pomáhal zachránit velrybu.

Je Andrej Babiš premiér pro špatné časy — nebo spíš jejich součást?

Po více než 130 dnech vlády se ukazuje obraz, který budí obavy: vláda „národní pomsty“, chaos místo strategie a politika balancující mezi populismem, byznysem a improvizací - zkráceně řečeno "babišismus" v plné síle.

Komentátor Jindřich Šídlo, politolog Petr Just a ekonomický novinář Petr Skočdopole rozebírají: 👉 kdo skutečně řídí stát 👉 co znamená „babišismus“ 👉 proč vláda působí nečitelně doma i v zahraničí 👉 a jestli obstojí v krizi

Co se minulý týden stalo, co se nemělo stát a co se všichni tváří, že se nestalo. Nabízíme vám výběr událostí bez obalu za posledních sedm dní. Minulý týden nabídl vše: návrat k „osvědčené“ politice bez hodnot, podezření na obchodování s hlasy ve veřejnoprávní televizi, geopolitickou krizi, která zdražuje každé natankování, i velrybu, na které si internet procvičil empatii. Do toho symbolická gesta z Chile, nervózní vysvětlování, co nebylo „koberečkem“, a tiché varování, že letos se k moři možná ani nedoletí. Svět se hýbe, ale my zatím řešíme, jestli bude StarDance.

Devadesát tři miliard dolarů. Šestadvacet odkladů. Padesát čtyři let čekání. A pak… návrat k Měsíci. Tento pořad ale není jen o vesmíru. Je také o lidech. O ambicích, politice, technologiích… a jednom tichu, které obletělo svět.

„Chceme to udělat znovu. Ale tentokrát levněji a bezpečněji“, říká jeden z hostů podcastu - Jan Spratek odborný pracovník pražského planetária a populátor kosmonautiky. „Apollo stálo 4% amerického státního rozpočtu. Dnes má NASA půl procentu pro veškerou svou činnost. To je opravdu rozdíl“, dodává Jan Spratek

„Technologie šly dopředu. Ale společnost možná ne“, myslí si spisovatel a publicista Jan A. Novák a dodává: „Dneska, když se podíváte na reakce na podobné mise, kolik lidí tomu nevěří a myslí si, že je to zinscenované, že to natočil Hollywood, že je Země placatá… skoro vypadá, že naše civilizace bere trochu zpátečku.“

Co v podcastu uslyšíte:

• proč je Artemis zároveň technologický zázrak i politický chaos
• jak se staví kosmický program přes tři prezidenty a desítky odkladů
• proč je návrat na Měsíc důležitější, než se zdá
• a co se stane, když prezident zavolá astronautům… a pak 63 sekund mlčí

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou eskaluje kvůli účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco Pavel trvá na své roli reprezentovat Česko na klíčovém jednání o budoucnosti aliance, Macinka konflikt vyhrocuje konfrontačním stylem, který komentátoři označují za politický trolling. Výsledkem je nedůstojná přetahovaná, jež zastiňuje zásadní bezpečnostní otázky a může poškodit obraz Česka v zahraničí.

Hosté pořadu jsou: Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin, Marek Švehla, zástupce šéfredaktora časopisu Respekt a Martin Čaban ze zpravodajského webu Seznam Zprávy.