Jak vypadá reálná politika vzor rok 2026. Část země demonstruje, část žádá klid pro vládnutí a zbytek řeší ceny másla a benzínu. Ale je to ještě politika? Možná spíš diagnóza. Vítejte v zemi, kde opět ožila Letná. A historie ví. že když ožije Letná, buď to znamená velké věci … anebo se nestane vůbec nic. Co můžeme čekat tentokrát?

„Tahle země není na prodej a my si ji nenecháme ukrást,“ zaznělo z pódia na Letné od organizátora demonstrace Mikuláše Mináře ze spolku Milión chvilek pro demokracii.

„Já musím říct, že návrat Mikuláše Mináře, který hlasitě odešel před pěti lety z veřejného života, je velkolepý. Ta demonstrace je jeho velký úspěch“, myslí si komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

„Demonstrace jsou spíš o sdílení energie než o změně politiky“, říká zástupce šéfredaktor Mladé fronty Dnes Petr Kolář a dodává:„Z hlediska fungování státu to nemá absolutně žádnej význam.“

„Neřekl bych, že je v ohrožení podstata demokracie, ale kvalita demokracie a kvůli tomu lidé na Letnou přišli“, myslí si ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

Hosté podcastu Bez obalu tentokrát jsou: komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni, zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes Petr Kolář a Petr Holec youtuber z platformy Xaver Live.

„Bez obalu. Podcast, kde každý týden vystupují špičkoví komentátoři, kteří určují, o čem a jak se v médiích píše a mluví.“

Češi se bojí války víc než kdy dřív. Dvě třetiny z nás mají dokonce strach z třetí světové. Jenže když přijde řeč na peníze pro armádu, nadšení rychle mizí. Chceme bezpečí, chceme se bránit „za každou cenu“ – jen to nesmí nic stát.

„Je to paradox… lidé cítí obavy z mezinárodní situace a z agresivní politiky Ruska, ale zároveň nechtějí investovat do obrany,“ diví se bezpečnostní analytik Vojtěch Visingr.

A bez peněz se obrana jednoduše dělat nedá. „Armáda není schopná dosahovat svých strategických cílů bez dostatečných prostředků. To je prostě logika věci,“ upozorňuje filmový režisér a major ve výslužbě Václav Marhoul.

Přitom svět kolem nás zbrojí. „Ve většině evropských států se obranné rozpočty zvyšují. Je to evidentní trend,“ dodává Visingr.

Jak je možné, že země, která se bojí války, zároveň odmítá platit za vlastní bezpečnost? A může politika stavět na iluzi bezpečí za diskontní cenu? O českém paradoxu bezpečnosti se hovoří v novém dílu Bez obalu.

Ve speciálu podcastu Bez obalu diskutují Milan Šíma a Miloš Čermák o odchodu Václava Moravce z České televize. „Dvacet jedna let moderovat jeden politický pořad je vlastně strašně dlouho. Moravec už měl odejít dávno“, myslí si Miloš Čermák. „Mohl mít pocit, že Otázky jsou jeho pořad. Ale ve skutečnosti to byl stále pořad České televize.“

Debata se dotýká i otázky, která dnes rozděluje média i společnost: Má moderátor veřejnoprávní televize právo odmítnout významného politika a 9 let ho nezvat do hlavního diskusního pořadu?

A jaké důsledky může mít Moravcův odchod pro samotnou veřejnoprávní televizi? „Největší problém jeho odchodu je, že mohl poškodit instituci, kterou chtěl bránit“, zaznělo v podcastu Bez obalu.

Zavřete oči, Václav odchází. A půjde s ním i koncept veřejnoprávních médií v České republice?

Václav Moravec po více než dvaceti letech opouští Českou televizi – a to stylově, v přímém přenosu a s pořádným bouchnutím dveří. Je spor o pozvání Tomia Okamury do jeho pořadu jen osobní konflikt nebo jde o víc?

Moravcova kauza ale teď zřejmě otevírá mnohem zásadnější otázku: co vlastně znamená veřejná služba v médiích?

Až dým teatrálního Moravcova gesta pomine, tak nesmíme zapomenout, že je zde mnohem složitější problém. A sice - přežijí u nás veřejnoprávní média a pokud ano, tak v jaké stavu?

Moravec totiž sice odešel jako hrdina z řecké tragédie, ale nechal za sebou rozkopané pískoviště, na kterém teď jeho kolegové musí postavit hrad z písku.

Hosté pořadu – publicista Miloš Čermák, Jan Potůček - zástupce šéfredakora webu Mediář, komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban a Petr Fischer z časopisu Euro.

Petr Fischer: „Celý ten spor je vlastně o výkladu toho, co to je veřejná služba.“

Jan Potůček: „V České televizi není jednotný způsob zvaní hostů do diskusních pořadů – a v tom mají politické strany i televize dlouhodobý nepořádek.“

Martin Čaban: „Lidi z SPD do Otázek chodili a říkali tam stejné věci jako Okamura. O to víc nechápu ten spor kolem jedné konkrétní osoby.“

Petr Fischer: „Nejde už jen o Českou televizi. Je to symptom proměny celé české společnosti.“

O možných scénářích budoucnosti Íránu hovoří v podcastu Bez obalu odborník na Blízký východ Břetislav Tureček, reportér Pavel Novotný a komentátor Martin Novák.

Politická analýza je jedna věc. Ale někdy je Írán i velmi osobní příběh. „Moje žena je Peršanka a z Íránu musela kvůli represím utéct“, říká spoluautor pořadu Milan Šíma. "Írán jsem navštívil čtyřikrát. Poprvé v roce 2005. Viděl jsem Persepolis, Isfahán, starobylé mosty a paláce. Vrátil jsem se domů s pocitem, že jsem viděl jednu z nejkrásnějších civilizací na světě. A zároveň jednu z nejvíc zkoušených. Zemi s neuvěřitelně přátelskými lidmi a režimem, který je dusí."

„V roce 2010 mě v Teherán zatkli. Pět hodin výslechu. Čtyři dny docházení na policii. Snažil jsme se vysvětlit, že nejsem špion. Natáčeli jsme dokument o advokátovi, který bránil děti odsouzené k smrti. Írán je totiž jednou z posledních zemí na světě, která popravuje dětské pachatele“, popisuje své zážitky z Íránu Milan Šíma.

Zatímco ale svět řeší válku na Blízkém východě, v Česku se řeší něco úplně jiného a sice repatriaci českých občanů z Dubaje. Také o tom je tato epizoda podcastu Bez obalu. „Bez obalu.

Podcast, kde každý týden vystupují špičkoví komentátoři, kteří určují, o čem a jak se v médiích píše a mluví.“

Bomby dopadly. Ajatolláh je po smrti. Íránská jaderná zařízení jsou v troskách.
Jenže nikdo neslaví. Proč? Protože svržení režimu je jedna věc. Ale co bude potom?

O možných scénářích budoucnosti Íránu mluví odborník na Blízký východ Břetislav Tureček, reportér Pavel Novotný a komentátor Martin Novák.

„Obávám se, že vznik demokratického Íránu je spíše přáním než reálnou možností.“
— Pavel Novotný

„Návrat monarchie v podstatě vylučuju. Ani mezi odpůrci režimu není moc lidí, kteří by si to přáli.“
— Martin Novák

„Když zmizí centrální moc, může se země rozpadnout podél etnických linií. Kurdové, Ázerové, Balúčové… to všechno by se mohlo dát do pohybu.“
— Břetislav Tureček

A možná nejrealističtější scénář?

„Reálnou moc by mohl převzít bezpečnostní aparát a revoluční gardy.“
— Břetislav Tureček

Politická analýza je jedna věc. Ale někdy je Írán i velmi osobní příběh. „Moje žena je Peršanka a z Íránu musela kvůli represím utéct“, říká Milan Šíma. "Írán jsem navštívil čtyřikrát. Poprvé v roce 2005. Viděl jsem Persepolis, Isfahán, starobylé mosty a paláce. Vrátil jsem se domů s pocitem, že jsem viděl jednu z nejkrásnějších civilizací na světě. A zároveň jednu z nejvíc zkoušených. Zemi s neuvěřitelně přátelskými lidmi a režimem, který je dusí. V roce 2010 mě v Teheránu zatkli. Pět hodin výslechu. Čtyři dny docházení na policii. Snažil jsme se vysvětlit, že nejsem špion. Natáčeli jsme tam dokument o advokátovi, který obhajoval děti odsouzené k smrti. Írán je totiž jednou z posledních zemí na světě, která popravuje dětské pachatele“, popisuje své zážitky z Íránu Milan Šíma.

Zatímco ale svět řešil válku na Blízkém východě, v Česku se řešilo něco úplně jiného - repatriace českých občanů z Dubaje.

„Bez obalu. Podcast, kde každý týden vystupují špičkoví komentátoři, kteří určují, o čem a jak se v médiích píše a mluví.“

S novou stranou Naše Česko míří Martin Kuba do celostátní politiky a podle prvních průzkumů přímo raketově. Bude to ale stačit? Nečeká Kubovu stranu osud Věcí veřejných a podobných politických „rychlokvašek“?

„Babiš už stárne a nemá takový drive a jeho voliči si mohou říct: ‚Chceme někoho nového, kdo nabídne podobné věci jako on, ale bez jeho zátěže a zároveň mladšího.‘ A Martin Kuba si řekl: ‚Tak co kdybych to byl já?‘, říká komentátor Petr Honzejk.

„Ten název Naše Česko je myslím ještě prázdnější než Věci veřejné, je to univerzální název z marketingové kampaně a ne politické strany,“ myslí si novinář Jan Lipold.

„Myslím, že se snaží být takovým tím Fénixem, který vstane z popela“, říká v pořadu politolog Josef Mlejnek.

Čtvrtý rok války na Ukrajině nepřináší průlom, ale únavu. Fronta se posouvá po metrech, ztráty jdou do statisíců a podpora Západu už nezní tak jednoznačně jako na začátku.

Zatímco OSN přijímá další rezoluce a evropští lídři mluví o solidaritě, na východě země dál umírají lidé.

Má Ukrajina sílu vydržet další rok opotřebovávací války? A má ji ještě i Západ? V pořadu Bez obalu zazní tvrdá čísla, nepříjemné otázky i scénáře, které si mnozí zatím stále nechtějí připustit.

„Mě fascinuje, jak dlouho a s jakou odhodlaností jsou Ukrajinci schopni to všechno vydržet. Je až neuvěřitelné, že se po tolika letech války stále brání.“, říká filmový režisér a major ve výslužbě Václav Marhoul.

„Za tři roky získali Rusové jedno procento území a zaplatili za to a čtvrt milionem mrtvých“, uvádí fakta editor zahraniční redakce České televize Vojtěch Gibiš.

„Podle mého názoru, a to zakládám na znalosti ruské mentality, tak na Rusy platí jediné a sice dát jim přes držku“, myslí si komentátor zpravodajského serveru Novinky.cz Alexandr Mitrofanov.

Proč proboha potřebuje ministr kultury modrý maják při cestě do práce? Samozřejmě, odpověď víme. Nic nehořelo, a už vůbec ne Národní divadlo. Panu ministrovi se prostě nechtělo trčet v zácpě s plebsem, který jede jenom do práce. On přece jede na ministerstvo!

Bez obalu o papalášství a lidské bezohlednosti.