- Podcasty
- Přepište dějiny
Poslechněte si podcast: Benešův posel
Podcast Přepište dějiny se 27. dubna vydal do divadla D21 na představení tvůrců Divadla DRAK Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Benešův posel. Vůbec první divadelní zpracování tzv. Nečasovy mise se nedrží jen několika dní v životě Edvarda Beneše, ale rozepíná jeho osud mezi Masaryka se Štefánikemna jedné a Stalina na druhé straně. Po představení si autoři podcastu sedli s autory hry do zkušebny a rovnou natočili povídání o tom, jak Beneše dostat na divadelní scénu a jak jeho postavu vlastně vnímat. Takže hurá s námi do divadla. Nebo spíš do zkušebny.
Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším. Bonusy na https://prepiste-dejiny.gazetis.to/ www.herohero.co/prepistedejiny
Na Oscara jedině s dějepisem
Do klání o filmové ceny Oscar posíláme Bratry, tedy film o Mašínech. Pokud zdejší kinematografie v soutěži zabodovala, bolo to s filmy s výrazně historickými náměty — Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Kolja. Proč se historické filmy těší takové popularitě u diváků i filmařů a co jimi říkáme o dnešku? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak doporučení na Oppenheimera a Angelu.
Jelcin před 30 lety rozehnal parlament
Parlament zděděný ještě po Sovětském svazu právě před 30 lety rozpustil ruský prezident Boris Jelcin. Co se to v roce 1993 v Moskvě dělo a kdo je padouch a kdo hrdina? A o co šlo? O pravomoce, moc a v důsledku o vzestup oligarchů ovlivňujících ruskou politiku. V bonusu na Gazetsitu a HeroHero pak probereme Borise Jelcina jako takového. A stejné téma tento týden také v Deníku N.
Proč neslavíme SNP?
Jsou svátky, které se dřív slavily povinně a dnes z veřejného prostoru zmizely. Pěkným příkladem je Slovenské národní povstání — zatímco Češi a Moravané jeho výročí nijak neprožívají, na Slovensku se pravidelně stává dokonce předvolebním tématem, asi jako u nás dekrety. Proč tomu tak je? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak projdeme základní momenty povstání.
Zkažená kolektivní šarže
Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin?
Léto u Sidonie Nádherné: Karl Kraus
Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka?
Léto u Sidonie Nádherné - Rainer Maria Rilke
Vrchotovy Janovice se zapsaly do kulturní mapy Evropy nejen svým unikátním parkem a jeho ušlechtilou autorkou Sidonií Nádhernou, ale především významným vztahem, který k baronce i jejímu zámku mělo hned několik významných umělců své doby. Třeba Rainer Maria Rilke, třebaže zde pobýval jen třikrát, přesto k Janovicím neodmyslitelně patří.
Bonus: Dny před invazí 1968
Podcast Přepište dějiny vystoupil 17. srpna v rámci dne otevřených dveří na ministerstvu dopravy. A protože tato budova byla desítky let sídlem ÚV KSČ, řeč samozřejmě byla o srpnu 1968. Spíše než samotné okupaci jsme se věnovali dnem, které invazi bezprostředně předcházely. Hostem v druhé půli pak byl slovenský literární historik, hungarista a politik Rudolf Chmel.
Léto u Sidonie Nádherné - procházka zámkem Vrchotovy Janovice
Poslední prázdninové týdny stráví Přepište dějiny ve Vrchotových Janovicích. V prvním setkání projdeme zámkem a pestrou historií rodu Nádherných z Borutína spolu s místní kastelánkou Ludmilou Fiedlerovou. Chybět nebudou perličky ze života v 19. století ani třeba pušky utopené v místním rybníce.
Jiné tváře Velké války
V létě roku 1914 se rukovalo do Velké války. My ji dnes vidíme skrze především naše dějiny - legie, rozpad monarchie, Švejk… Ale byly tu i další známé i pozapomenuté děje, které se ve stejné době děly na evropském kontinentu a s válkou tak či onak souvisely. V bonusu na Gazetistu a na Herohero pak probereme mumraj historických výkřiků, který provázel odchod Milana Kundery.
Čtvrt století od velké koalice
Stejně jako loni v létě, také letos jsme natáčeli v altánu u grilu a téma bylo pěkně žhavé. Říkalo se jí opoziční smlouva, ale vlastně to byla smlouva o velké koalici. Možná o dost větší, než bývá dokonce zvykem. Prorůstala totiž nejen do politické, ale především ekonomické až mafiánské struktury a měla za následek zásadní propad důvěry polistopadové společnosti v politiku. Ale jen části. Zbytek se držel Klausova sloganu: Nic nekončí, jedeme dál. A jeli.