- Podcasty
- Ex libris
Poslechněte si podcast: Barack Obama v knize Země zaslíbená vzpomíná na Bílý dům. A nechybí mu pokora ani sebereflexe
Když bývalý nejmocnější muž světa napíše paměti, je to vždy událost. Teď vydal Barack Obama, americký prezident v letech 2009 až 2017, první díl svých pamětí pod názvem Země zaslíbená v českém překladu. Žádnou bombu ze zákulisí sice Obama knize neodhalil, ale časy, kdy stál v čele Spojených států, popisuje zajímavě a hlavně velmi čtivě a možná překvapivě mu nechybí taky docela velká míra pokory a sebereflexe. Knihou listuje Ondřej Houska.
Ex libris
Seznamte se s knihami, které doporučují známé osobnosti.
Tajemství ve výtvarném umění: Skryté vzkazy, významy a záhady
Dokazuje, že na slavné i méně slavné obrazy se nestačí pouze dívat, ale také o nich přemýšlet a hledat skrytá sdělení. Knihu Debry Mancoffové čte Lukáš Hurník.
Jak se malé dějiny Ladislava Štolla úzce propletly s velkými dějinami komunistického Československa
V premiéře literárního magazínu Ex libris budeme číst z monografie historika Vojtěcha Čurdy Ladislav Štoll: Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století, kterou nedávno vydalo nakladatelství Academia.
V dnešní premiéře pořadu Ex libris budeme číst z knihy politologa Igora Lukeše: Dějiny a doba postfaktická
Kritické zamyšlení nad postavením České republiky v rámci mocenských struktur Evropy i světa přečetl Pavel Hlavatý.
Luuk van Middelaar: Pandemonium, záchrana Evropy. Unie se pod tíhou krize nerozpadla, ale posílila
Ruská agrese proti Ukrajině ukázala mnohé a mimo jiné taky odhalila jednotu Západu, jakou asi čekal málokdo. Neplatí to jen o vztahu mezi EU a Spojenými státy, ale snad ještě víc o vztazích mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Ona tak často vysmívaná sedmadvacítka, obviňovaná jedněmi ze snahy o vznik superstátu, druhými z paralýzy a neakceschopnosti, uvalila na Rusko nečekaně tvrdé sankce a jasně podpořila Ukrajinu.
Pavel Kosatík: Slovenské století
V premiéře literárního magazínu představíme knihu historika Pavla Kosatíka, ve které mapuje jedno století národních snah Slováků o samostatnost.
Vlastní cestou. Kniha Dana Moraina vypráví příběh Kamaly Harrisové, první viceprezidentky USA
Rodinné zázemí i jednotlivé kroky profesní kariéry jsou záchytné body knihy amerického novináře Dana Moraina o Kamale Harrisové, viceprezidentce Spojených států amerických.
Jak se vyvíjela kontrakultura. Machovec: K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury
Martin Machovec je někdy označovaných za kronikáře undergroundu. Jeho kniha K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 je souborem desítek studií, které vznikaly posledních třicet let. Machovec v nich přesvědčivě ukazuje, že underground nebyl žádný monolit, který by se v čase nevyvíjel, který by nebyl plný rozporů, často protichůdných tendencí, ostrých polemik i plný vlastních snah o sebeidentifikaci.
Rakušané byli i nacisté a antisemité, ne jen oběť Hitlera. Gafke: Heydrichovi muži z Východní marky
Matthias Gafke ve své knize Heydrichovi muži z Východní marky velmi podrobně mapuje nacistickou bezpečnostní elitu v Rakousku z období druhé světové války. Přináší jak přehledně zpracované kořeny, ze kterých vyrůstal rakouský nacismus, tak vybrané biografie nejdůležitějších osob i popis širších trendů. A neopomíjí ani přístup poválečného Rakouska k nacistické minulosti. Pro Ex libris knihu přečetl Pavel Hlavatý.
Jak Západ podcenil Rusko a proč nemůže být jiné. Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce
„Nějaký čas se zdálo, především po rozpadu Sovětského svazu, že tamní a vůbec východní končiny již Čechy zajímat doopravdy nemusí. Rusko živořilo a zároveň k nám čas od času docházely jakési mlhavé zprávy, že se tam přece jen něco pohnulo směrem od komunistického samoděržaví, snad dokonce k demokracii. Hlavně se ale takového Ruska už nikdo rozhodně nemusel bát. Mělo co dělat samo se sebou, aby přežilo držkopád po zhroucení reálného socialismu,“ píše Alexandr Mitrofanov.
Jak se opevňovalo Československo, stavěly řopíky a obsazovalo pohraničí. Sudety ve stínu Mnichova
V Sudetech je téma vysídlení Němců stále téma. Pamětníci už nejsou, ale stále se řeší třeba to, jestli a ve kterých chalupách zakopali Němci poklady. Ne že by se někdy nějaký našel. Připomíná se i to, že vystěhovalci ze Sudet neměli v Německu zprvu žádná práva, domov ani důchod. Už se ale nemluví o zabrání Sudet Adolfem Hitlerem ani o situaci před mnichovskou smlouvou. Témata ale otevírá kniha Jana Lakosil a Tomáše Svobody Sudety ve stínu Mnichova, pročetl ji Lukáš Hurník.