Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Obdržení oficiální diagnózy představuje pro spoustu lidí s poruchou autistického spektra zásadní životní milník. Mnozí v ní nacházejí úlevu i cestu k lepšímu pochopení sebe sama. Jenže cesta k ní bývá složitá, plná čekání, nepochopení i odmítnutí.

Vývojové trauma, na rozdíl od jednorázových šokových událostí, vzniká dlouhodobým působením stresu a bolesti často už v dětství. Daniela Vodáčková, klinická psycholožka, psychoterapeutka, specialistka na oblast krizové intervence v podcastu Balanc vysvětluje, jak se tyto zkušenosti promítají do výběru partnerů, vztahu k sobě i okolí a proč se lidé opakovaně vracejí do podobných destruktivních vzorců.

Doteky, intimita a sexualita zůstávají v debatách o autismu často stranou. Říká se, že lidé na spektru netouží po dotecích. Že nepotřebují blízkost. Že jsou chladní, odtažití, nevyhledávají sex. Jak je to ale doopravdy? O své zkušenosti se tentokrát podělí dvaadvacetiletá studentka biologie Dodo a třiadvacetiletý Lukáš, student dramaturgie a režie. Odborný kontext doplní psychoterapeutka a poradkyně pro oblast sexuality a vztahů lidí se znevýhodněním Věra Petlanová Zychová.

Psychedelika se stávají novou nadějí v psychiatrii, ale cesta k jejich širšímu využití je plná překážek. Tomáš Páleníček, psychiatr a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví, spoluzakladatel kliniky Psyon a hlavní protagonista nového filmu Doktor na tripu, vysvětluje, jaké jsou možnosti a limity jejich využití v léčbě, proč je skupinová terapie logickým krokem a jaké výzvy přináší přenos šamanských praktik do evropského kontextu.

Autismus je stále stereotypně spojován se samotářstvím. Částečně to můžeme přičíst i původu slova autismus, které vychází z řeckého „autos“, tedy „sám“. Ve skutečnosti ale mohou lidé s PAS po vztazích a blízkosti toužit stejně jako kdokoliv jiný, v oblasti komunikace a socializace ale čelí specifickým výzvám. O své zkušenosti se tentokrát podělí 23letý Lukáš a 30letá Kateřina. Odborný kontext dodává speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.

Ne všichni lidé s autismem jsou geniální a s poruchou intelektu, jak je zobrazuje popkultura. Většinu lidí s autismem na první dobrou nepoznáte. Speciální pedagožka Lenka Bittmanová z organizace Nautis v rozhovoru odkrývá realitu života na spektru. Tématu autismu se věnuje nová série Radia Wave Spektrum, kterou můžete poslouchat od 27.3.

Představa, že lidé na spektru nejsou schopni hlubokých emocí a empatie, je jeden z nejběžnějších a zároveň velmi zraňujících mýtů. Jak ale emoce skutečně vnímají? S jakými výzvami se v této oblasti potýkají – a proč je důležité pochopit, že jiný způsob prožívání neznamená, že je méně intenzivní? O své zkušenosti se podělí 26letá Markéta a 23letý Lukáš. Odborný pohled dodá ředitel střediska terapie a sociální intervence v NAUTIS Štěpán Hejzlar.