Doteky, intimita a sexualita zůstávají v debatách o autismu často stranou. Říká se, že lidé na spektru netouží po dotecích. Že nepotřebují blízkost. Že jsou chladní, odtažití, nevyhledávají sex. Jak je to ale doopravdy? O své zkušenosti se tentokrát podělí dvaadvacetiletá studentka biologie Dodo a třiadvacetiletý Lukáš, student dramaturgie a režie. Odborný kontext doplní psychoterapeutka a poradkyně pro oblast sexuality a vztahů lidí se znevýhodněním Věra Petlanová Zychová.

Psychedelika se stávají novou nadějí v psychiatrii, ale cesta k jejich širšímu využití je plná překážek. Tomáš Páleníček, psychiatr a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví, spoluzakladatel kliniky Psyon a hlavní protagonista nového filmu Doktor na tripu, vysvětluje, jaké jsou možnosti a limity jejich využití v léčbě, proč je skupinová terapie logickým krokem a jaké výzvy přináší přenos šamanských praktik do evropského kontextu.

Autismus je stále stereotypně spojován se samotářstvím. Částečně to můžeme přičíst i původu slova autismus, které vychází z řeckého „autos“, tedy „sám“. Ve skutečnosti ale mohou lidé s PAS po vztazích a blízkosti toužit stejně jako kdokoliv jiný, v oblasti komunikace a socializace ale čelí specifickým výzvám. O své zkušenosti se tentokrát podělí 23letý Lukáš a 30letá Kateřina. Odborný kontext dodává speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.

Pojem incel, zkratka pro nedobrovolný celibát, označuje převážně mladé muže frustrované nedostatkem sexuálních a romantických vztahů. Svou identitu budují v online komunitách, kde nacházejí porozumění pro svůj hněv a pocit nespravedlnosti. Jejich ideologie, známá jako „Red Pill“, je silně misogynní a vnímá ženy jako objekty. V Moderní lásce o tématu mluví Elja Plíhal, antropolog, facilitátor a aktivista.

Ne všichni lidé s autismem jsou geniální a s poruchou intelektu, jak je zobrazuje popkultura. Většinu lidí s autismem na první dobrou nepoznáte. Speciální pedagožka Lenka Bittmanová z organizace Nautis v rozhovoru odkrývá realitu života na spektru. Tématu autismu se věnuje nová série Radia Wave Spektrum, kterou můžete poslouchat od 27.3.

Představa, že lidé na spektru nejsou schopni hlubokých emocí a empatie, je jeden z nejběžnějších a zároveň velmi zraňujících mýtů. Jak ale emoce skutečně vnímají? S jakými výzvami se v této oblasti potýkají – a proč je důležité pochopit, že jiný způsob prožívání neznamená, že je méně intenzivní? O své zkušenosti se podělí 26letá Markéta a 23letý Lukáš. Odborný pohled dodá ředitel střediska terapie a sociální intervence v NAUTIS Štěpán Hejzlar.

Lidé v pomáhajících profesích se často setkávají s náročnými situacemi a těžkými příběhy, které v nich mohou vyvolávat silné emoce. Proto je klíčové, aby dbali na svou duševní pohodu a uměli o sebe pečovat. V podcastu Balanc téma rozebíráme s Danielou Vodáčkovou, klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a odbornicí na krizovou intervenci.

Jaké to je žít ve světě, který je příliš hlučný, jasný nebo intenzivní? Atypické smyslové vnímání, které podle studií ovlivňuje až 90 % lidí na spektru, je jedním z nejvýraznějších, ale zároveň i nejméně pochopených rysů autismu. V druhé epizodě podcastové série Spektrum se podíváme na život se smyslovou citlivostí.

„Samota zabíjí. Je to největší zabiják, protože způsobuje zdravotní obtíže a pokles mentálních schopností,“ říká Jan Bartoš, ředitel centra Elpida, v Moderní lásce. Vztahy jsou podle něj klíčem ke spokojenému stáří. Senioři se ale také vyrovnávají s osamělostí, ghostingem na seznamkách a tím, že muži chtějí ve vztahu od partnerky servis.

Představte si, že každý den hrajete roli. Hlídáte si tón hlasu, výraz obličeje, chůzi i gesta. Smějete se, když se smějí ostatní. Udržujete oční kontakt, i když je vám třeba nepříjemný. Pozorujete, jak se ostatní chovají, a chováte se taky tak. Ale nejste to vy, je to jen způsob, jak nevybočovat. První epizoda série Spektrum se věnuje fenoménu maskování.