„Každý máme právo na tajemství. Jasně, že o sobě nemáme vědět všechno,” říká terapeut Jan Vojtko o upřímnosti v romantických vztazích. „Tahle potřeba vyplývá z pseudo-romantického předpokladu, že když o sobě budeme vědět všechno, nebudeme se zraňovat,“ dodává. Spíš bychom se podle něj měli zajímat o to, jak se lidé vztahují ke světu nebo k nám.

Osm let, více než tři stovky dílů a mnoho lidí, kteří díky podcastu Balanc našli oporu v temných chvílích. Moderátoři Petr Bouška a Markéta Šetinová se při posledním živém natáčení v sále Českého rozhlasu bavili s psychologem a psychoterapeutem Alešem Boreckým a psycholožkou a psychoterapeutkou Marií Poláškovou o tom, co jsou dobré konce a rozchody.

Uvědomit si vlastní identitu je často jen začátek. Ten další krok přichází ve chvíli, kdy o tom začneme mluvit s ostatními – s rodinou, s kamarády nebo třeba s lidmi, se kterými chceme navázat vztah. Jak teda může vypadat coming out u asexuality? Jak na něj reaguje okolí? A kde může člověk hledat podporu, když má pocit, že na to všechno není úplně připravený?

Hraniční porucha osobnosti patří k nejlépe léčitelným diagnózám v psychiatrii, a přesto je opředená stigmatem a nepochopením, říká MUDr. Matěj Kasal, psychiatr vedoucí ambulancí Centra duševní rehabilitace Beroun. Podle něj 80 % pacientů do deseti let od diagnózy nepociťuje žádné příznaky nemoci. Klíčem je skupinová psychoterapie, jasná struktura léčby, a upřímná motivace ze strany lékaře.

Vztahy asexuálních lidí někdy skončí ještě dřív, než vůbec mohou začít — a to právě ve chvíli, kdy řeknou potenciálním partnerům nebo partnerkám o své orientaci. Většina si z toho odnáší bolestivý pocit, že je rozbitá. Ale některé vztahy fungují a přinášejí opravdovou blízkost.

Podle dostupných výzkumů se jako asexuální identifikuje zhruba jedno procento lidí. Co to ale znamená v běžném životě – ve vztazích, intimitě nebo randění – o tom se zas tak často nemluví. Jaké to je chtít vztah, a zároveň být asexuální?

Asexualita. Pojem, o kterém část společnosti možná nikdy neslyšela. Část tento termín zaslechla a tuší, o co se jedná. A část ho skutečně žije. Jak se asexualita vysvětluje a co vše do ní spadá?

Ztráta domova znamená mnohem více než jen chybějící střechu nad hlavou. Je to nápor na psychiku, který může vést k traumatům a závislostem. O tom, jak náročný je každodenní boj o přežití a proč samotná snaha jednotlivce nestačí, hovořili v podcastu Balanc na akci Noc venku psychoterapeutka a sociální pracovnice Johana Růžková a psychiatr a psychoterapeut Michal Krs. Bez pocitu bezpečí a fungující sítě pomoci je návrat do běžného života téměř nemožný.

V pátém díle série Safe Space se podíváme na příběhy těch, kteří mají zkušenosti také se studiem s ADHD, dyslexií nebo dysgrafií. Patrony dílu jsou koordinátorka Lenka Dobešová a psycholožka Karolína Veličková z Centra Carolina a psycholog Tomáš Holub z Centra resilience na Univerzitě Karlově. Jakou pomoc nabízí přímo univerzity?

„Nechtěla jsem umřít, jenom jsem nechtěla žít tak, jak jsem žila,” svěřuje se Gábi Švejdová, která vyhledala odbornou pomoc. Ve čtvrtém díle série Safe Space mluvíme se studujícími, kteří mají zkušenost s hospitalizací v psychiatrické nemocnici a sdílíme tipy, jak to v takovém případě chodí se školou.

V sérii Safe Space se věnujeme duševnímu zdraví studujících a v tomto díle zazní tipy, které nám osobně pomohly k tomu cítit se líp. Například Jana doporučuje mimo jiné mít krizový plán. Jak si ho sestavit nám poradí patronka dílu Klára Lampová z organizace Nevypusť duši.