Na jaře je aktuální sběr listů břízy, které obsahují mimo jiné vitamín C. Výtažky z březových listů působí močopudně a podporují také vylučování žluče.

Velikonoční kraslice můžete barvit zcela přírodními barvami. Šťávou z červené řepy vám vznikne odstín sytě růžové, kurkumou získáte žlutozelenou, káva obarví skořápky nahnědo.

Pampeliška svým žlutým květem připomíná slunce, je bohatá na obsahové látky – typické pro ni jsou hořčiny, ale i vysoký obsah minerálů, zejména draslíku.

Modřenec je jednou z prvních cibulovin, které na jaře kvetou. Ačkoli je malý, svou barvou oživí každou zahrádku i květináč.

Jak poznáme čerstvé vejce? Dáme je do nádoby s vodou. Čerstvá se budou držet u dna, zkažená vyplavou na povrch. Plave-li vejce někde uprostřed, znamená to, že není zkažené, ale že už je přece jen starší, takže mu po uvaření půjde snadno dolů skořápka.

Fialkový kulatý květ pažitky je ve skutečnosti květenství složené z mnoha drobných kvítků. Má jemnější chuť než listy, chutná lehce cibulově, ale je jemnější a lehce nasládlý.

Skořápky od vajíček i kartonové obaly, ve kterých se prodávají, skončí ve většině domácností nevyužité v koši. A je to škoda! Jsou totiž užitečné při jarním zahrádkaření.

Sádlo, které při smažení pění, obsahuje vodu. Je dobré vědět, že pokud máte příliš tučné těsto, bude při smažení sádlo více vstřebávat, což není chutné, zdravé, ani úsporné.

Díry ve zdi a otlučené rohy můžete vyspravit sádrou. Vzhledem k tomu, že sádra má tendenci rychle tvrdnout, přimíchejte do ní pivní kvasnice, které ji načas udrží v tekutém stavu. Sádru potom naneste na dobře navlhčené poškozené místo a zarovnejte ve vodě namočeným pravítkem.