Pomalu končí masopustní období a to znamená, že nás čekají ty nejvýraznější masopustní dny. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou dění o Tučném čtvrtku, ke kterému patří i fánky.

Masopustní období bylo v dobách našich babiček také obdobím svateb. Ať byla velká, nebo malá, nemohly na ní chybět svatební koláčky.

V sušené podobě se švestky vždy snadno uchovaly na zimu a pak se z nich vařily třeba i polévky. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept na vločkovku se švestkami.

V Domácí kuchařce Marie Dobromily Rettigové se mimo jiné píše: „Kysané zelí – poklad chudé kuchyně i lidové moudrosti.“ Podle receptů našich babiček můžete zkusit třeba pečené maso se zelím a nudlemi.

S Vladimírou Jakouběovou a Jaroslavem Hořením se tentokrát vypravíme do města na dorotské hry, kde se v rámci pohoštění podávaly i slané buchty.

V dobách našich babiček se dodržovalo množství zvyků spojených se svátky svatých. Třeba na svatou Hátu se nesměl rozdělávat oheň, bez kterého se ale nedalo vařit a péct.

V dobách našich babiček se hodně věřilo pranostikám. Ne všechny vycházely, ale bylo jich tolik, že nakonec vždy nějaké pasovala. Stejně jako bylo hodně zajímavých receptů...

Svátek svatého Blažeje, který připadá na 3. února, ve vesnickém prostředí dříve patřil k významným zimním svátkům a byl úzce spojen s ochranou zdraví.

K Hromnicím v dobách našich babiček patřila celá řada obyčejů, kterými se lidé symbolicky loučili se vším starým a uvolňovali prostor pro nové. Hospodáři také obcházeli stavení, stáje a úly, aby ochránili domov i zvířata před neštěstím a aby zajistili hojnost medu.