Pikantní dobrotu z naložené uzeniny údajně vymyslel zhruba před 100 lety mlynář a hospodský Šamánek, který provozoval svoji živnost na Berounsku. Zkuste si utopence naložit podle starého receptu našich babiček.

Nahlédneme do kuchařky, která poprvé vyšla už v roce 1908, a ze spousty uvedených receptů, nebo spíše rad, zkusíme kuře na smetaně.

Naše babičky uměly tykve zpracovat s takovou vynalézavostí, že bychom se od nich mnohdy mohli učit. Ať už šlo o patisony, dýně nebo kabačky.

Podzim je časem lovů a honů a také konzumace úlovků. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření poradí, jak připravit zaječí pečeni na česneku s houbami, jak to dělaly naše babičky.

Pokud přemýšlíte nad nedělním obědem, zkuste tento vskutku gurmánský recept našich babiček na srnčí hřbet na smetaně.

Zvěřina byla v dobách našich babiček na vesnici považována za vzácnou pochoutku. Nešlo o maso, které by se jedlo každý týden – objevovalo se na stole jen při slavnostních příležitostech, nebo po hodně vydařeném honu.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží činnost spolku, který se od roku 1907 zabýval přípravou školních obědů. Vařilo se tehdy velmi prostě, třeba polévka z odvaru z brambor.

I tentokrát se vrátíme o století zpět, podíváme se ale do tehdejších školních vývařoven. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření k tomu přidají recept na bramboračku se zavářkou.

K barvám podzimu patří červené šípky a ty v dobách našich babiček patřily do demižonů. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření poradí jak na šípkové víno.