Omezením pro vesnické hospodyně nebyl po válce jen přídělový systém, ale i nefunkční způsob hospodaření nově zakládaných zemědělských družstev. Zpracovávaly v podstatě vše, co bylo k jídlu a jednou za týden se všichni těšili na maso.

Potraviny byly, stejně jako za války, na příděl až do roku 1953. Příručku, jak vařit s výrazně omezenými zásobami, sestavil například Jiří Šimek. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření z ní vybrali sladký recept.

Ani ve vyprávění o tom, co a jak naše babičky vařily, nemůžeme opominout konec 2. světové války v Evropě. Bylo to období radosti, ale stále přetrvávající nouze a tak recepty byly chudé.

1. května má svátek poměrně neznámá světice, sv. Viborada – patronka knihoven, kuchařek a farních hospodyní. A tak si pro recept zajdeme do farní kuchyně.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou tradici májových oslav – majálesů a také jednu z dobrot tehdy podávaných, uzenky.

Filipojakubská noc byla v dobách našich babiček spojena s celou řadou magických úkonů na ochranu polí, hospodářských usedlostí, dobytka a v neposlední řadě i lidí před čarodějnicemi. A co se připravovalo na tento svátek v kuchyni?

K likérům z bylinek, které měly léčivé vlastnosti, se ještě vrátíme. Některé receptury jsou tajné, ale Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření nějakou ještě určitě mají.

V předvelikonočním období se v životě našich babiček prolínaly pohanské i křesťanské tradice. Jak se Pašijový týden projevil nejen v kuchyních, se dozvíme od Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního. A vařit budeme vejce na kyselo.

Na Zelený čtvrtek nesmělo v dobách našich babiček na stole chybět jídlo s čerstvými zelinkami, a tak nás tentokrát čeká recept na polívku z jarních bylinek.