V městských domácnostech se na přelomu 19. a 20. století vařilo v nablýskané kráse. O měděném nádobí bude další povídání Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního, kteří přidají recept na špenát ve formě.

Ve výčtu podzimních plodů důležitých pro kuchyně našich babiček nemůžeme opomenout jablka. Kromě povídání o jejich historii Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept na krůtí kýtu s jabčaty.

V dobách našich babiček byl vztah lidí k venkovské krajině mnohem vřelejší. Krajina často poskytovala obživu a tak ji bylo nutné udržovat a třeba dosazovat ovocnými stromy. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření seznámí nejen s ovocnářstvím, ale také s přípravou žebírka v kyselém zelí.

Jak už víme, v kuchyních našich babiček se nejen vařilo, ale připravovaly se i různé likéry. Třeba peprmintka. A Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření také představí nápojové sklo konce 19. století.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření odhalí vztah venkova k alkoholu v dobách našich babiček. Nadměrné pití se odsuzovalo, ale v malém množství to byl lék.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají starý recept od Suchých skal na kvas na slivovici. A připomenou, že se už za časů našich babiček pálilo i jiné ovoce.

Mezi podzimními recepty našich babiček nemohou chybět švestková povidla. Klasika, která ale nemá český původ. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření nás seznámí s vařením povidel a pečením bandorových placek.

Už na počátku 20. století se u nás objevovaly recepty amerických hospodyněk, třeba jablkový páj. Recept na něj je z Národní česko-americké kuchařky z roku 1904.

V dobách našich babiček se nepekly jen buchty a koláče, jak by se mohlo zdát, ale také různé zákusky. Třeba větrníky.