Zdalipak si ještě vzpomenete na šumák neboli šuměnky? Šumivé nápoje v prášku pocházejí již z konce 19. století. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření mají recept, jak si jednoduše šuměnku vyrobit doma.

Kdo by neznal hašlerky? Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření přiblíží jejich cestu do Čech a předchozí názvy této dobroty. A také jak doma připravit podobnou mlsotu, mátová cukrátka.

Svátek sv. Jana Nepomuckého byl den, kdy se nejen v našem kraji konaly vyhlášené poutě. Na nich se dalo ledacos ochutnat. Třeba pendrek.

Anuše Kejřová byla propagátorka úsporné kuchyně, nabídka byla v její prvorepublikové kuchařské knize opravdu pestrá. A co hospodyním radila? Základem mělo být vařit s rozmyslem, tedy tak, aby žádné jídlo nepřišlo nazmar...

Květen byl a stále je velmi vhodným časem pro lidové léčitelství. Je spojený nejen se sběrem bylinek, které v tomto období mají svoji sílu, ale taky s řadou léčebných nebo magických praktik.

V dobách našich babiček patřili ledoví muži, kteří spalují mrazem ovoce i růži, mezi hospodáři k proklínaným svatým. A tak přidáme recept na něco na zahřátí.

Dozvíme se něco o chmelíčku, šťavnatých výhoncích chmele, které se budou hodit na zadělávané telecí.

Oslava Dne matek byla u nás za první republiky spojena nejen s dárkem, ale také s pohoštěním, v měšťanských rodinách někdy i s posezením v restauraci.

Omezením pro vesnické hospodyně nebyl po válce jen přídělový systém, ale i nefunkční způsob hospodaření nově zakládaných zemědělských družstev. Zpracovávaly v podstatě vše, co bylo k jídlu a jednou za týden se všichni těšili na maso.

Ve vyprávění o tom, jak vypadal jídelníček většiny českých rodin po konci 2. světové války, si připomeneme vynalézavost našich babiček, které si uměly poradit i s málem.