Se jménem svatého Řehoře je spojena celá řada rolnických a hospodářských pranostik. Začíná totiž tzv. řehořská zima. A je tak i dobře něco chutného uvařit.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření se tentokrát zastaví u kuchyňských polic a jejich důležitosti a přidají i jeden bramborový recept.

Když už naše babičky pekly chleba, pekly ho i 6 až 16 pecnů. I proto Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření museli do receptu dávky vydělit 10.

Chlebová pec bývala srdcem venkovských chalup a víceúčelovým zařízením každé domácnosti. Sloužila k vytápění světnice, k vaření, pečení i sušení. Někdy se jí říkalo chlebovka, nebo zadní pec.

Ve vyprávění o dobrotách z kuchyně našich babiček se tentokrát zaměříme na to, jak se některé pochutiny propsaly do lidových písniček. A přidáme osvědčený recept.

Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová tentokrát proberou pověry o jídle a přidají recept na pokrm, který podle našich předků přinášel štěstí.

Jídlo hrálo a hraje důležitou roli i v českých pohádkách. Často rozhodovalo o osudu hrdiny; mohlo zachránit, svést do nebezpečí, nebo být zaslouženou odměnou...

V dobách našich babiček se doma muselo vyrobit ledacos. Třeba i sýr. K tomu bylo potřeba různé náčiní, včetně harfy. Nejen o domácí výrobě sýrů, ale i o přípravě celeru se smetanou a sýrem, ví víc Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová.

Vepřové se zeleninou a fazolí je sice jídlem z jednoho hrnce, na které by stačila lžíce, Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření ale přiblíži i historii vidliček a nožů.

Nahlédneme-li do starých kuchařských knih, vůbec nás nepřekvapí, že jejich první kapitola je věnována přípravě polévek. Odpradávna je polévka považována za základ nejen české kuchyně.