Podíváme se na historii šunkafleků, které se podle legendy objevily už ve starém Egyptě. A samozřejmě jeden historický recept vyzkoušíme.

Jaro v kuchyních našich babiček bylo spojené s různými bylinkami. Jednou z nich byla řeřicha. Vydáme za její historií a prospěšností a přidáme i recept na vomastu s řeřichou a ředkvičkami.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření se tentokrát budou věnovat fialkám a jejich využití v kuchyni i v léčitelství. A přidají recept na kandované fialky.

Řada věcí, které považujeme za produkty naší doby, má dávnou historii. Třeba jogurt se v Evropě objevuje na konci 19. století, o výrobcích z mléka se zmiňují už biblické texty.

Připomeneme jednu z kuchařských knih konce 19. století, která by podle Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního našla uplatnění i dnes. Ostatně můžete podle ní vyzkoušet vepřovou pečenou na kyselo.

Zalistujeme knihou Jak se rychle naučím dobře a úsporně vařit? z roku 1928 a podle ní vyzkoušíme telecí na slanině.

Jarní probouzení přírody bylo v dobách našich babiček vítané, ale znamenalo i spoustu práce pro hospodáře. Pro hospodyně pak návrat k čerstvosti.

I v dobách našich babiček byl konec dubna spojený s čarodějnicemi a bylo nutné před nimi chránit hospodářství i chalupu. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření doporučují česnekovou vomastu s bejlím.

Květinový věnec nebo proutěné koště? Zdobily dokončenou střechu podle toho, jak se hospodář choval a tesaře hostil. Třeba naloženým vepřovým masem.

Otevřeme knížku Úpravy jídel zemákových a řeč tedy bude hlavně o bramborách. A z nich připravíme zemákovou paštiku s husím sádlem.