Než zkusíte další z babiččiných receptů, poslechněte si, co všechno bylo potřeba ve staveních udělat, aby se na stole o posvícení mohla objevit vepřová pečínka.

S Vladimírou Jakouběovou a Jaroslavem Hořením se tentokrát vydáme do českorajských Krčkovic. Právě tam má původ recept opravdu poctivou hovězí polévku.

Mezi plody podzimu, které měly v dobách nouze místo v kuchyních našich babiček, patřily i plody dubů. Ze žaludové mouky se pekly třeba placky.

Tentokrát se budeme věnovat duběnkám, parazitickým útvarům na listech dubu, které mívaly své místo v lidovém léčitelství.

Mezi omezené možnosti uchovávání ovoce v dobách našich babiček patřilo sušení. Jak se ovoce sušilo a jak z něj připravit jahelník, ví Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová.

Tématem je tentokrát zavařovací hrnec. A Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření k tomu přidají recept na okurkový kompot.

V dobách našich babiček se především na vesnici každá hospodyně musela spoléhat na své zásoby a tak podzim byl časem zavařování. Jak se tehdy zavařovalo?

Podle receptu dědečka paní Jakouběové si budete moct připravit šípkové víno a navíc se dozvíte o československých patentech z roku 1920, které měly domácí přípravě vín napomoci.

Zatímco na vesnici v roce 1920 hospodyně často neměly ani elektřinu a sporák na dřevo byl pro ně jediným pomocníkem, některé hospodyně ve městě už mohly využívat technických vymožeností...

Lanýže byly v měšťanské kuchyni symbolem luxusu a společenské prestiže. Objevily se na stolech měšťanů v závěru 19. století, kdy měšťanská společnost procházela velkými proměnami.