Po předchozích deskách jako Krajem šel anděl (2011) nebo Vlčí stopy (2021) přichází písničkář a výtvarník Mirek Kemel s novým materiálem. Mordyjé nabízí pestrou směs rychlých a lyrických skladeb, které reagují na současný svět. Vzniklo ve spolupráci s jeho stálou kapelou i hosty pod producentským dohledem Vlastimila Konopiského. Ukázky z alba zahrál ve vltavském studiu i naživo. Moderuje Aleš Opekar. Repríza z 4. prosince 2024.

Svou hudbu vytváří Vlado Ďurajka už druhé poloviny devadesátých let. Nejprve jako Abuse, poslední dvě dekády už pojmenovaný Autumnist. Jak se jeho tvorba proměňuje v čase? Proč došlo k přejmenování projektu? Jak zpětně hodnotí své desky? Proč přibírá do party čím dál více spolupracovníků? A co jsou ony stíny v názvu nového alba Anatomy Of Shadows? Tyto otázky zodpoví Ďurajka v rozhovoru s Pavlem Zelinkou.

Fotka mu slouží jako podklad k experimentu, kamera jako záznamník vlastní energie i nástroj vtipné mystifikace. V královéhradecké Galerii moderního umění představují klíčovou postavu východoevropského videoartu Józefa Robakowského. V čem byl a je zásadní přínos polské pohyblivé scény? A jak výstava zapadá do konceptu galerie? Hana Slívová se v Artcafé ptala kurátorky Lenky Dolanové a ředitele Františka Zachovala. Repríza z 19. listopadu 2024.

Umělkyně a výzkumnice Tereza Stehlíková, urbanistka a kurátorka Karolína Plášková působící v Galerii Jaroslava Fragnera se spolu s badatelkou a designérkou Markétou Dolejšovou, jež vede Oddělení doktorského výzkumu na AVU, zamýšlejí nad výzkumem, který roste z umělecké, designérské a architektonické praxe. Může být pes spoluautorem článku? Kolik způsobů poznávání se vejde do těla? Kdy architektura svědčí o zločinech?

Tradici oslav narozenin umění zahájil v roce 1963 francouzský umělec Robert Filiou – jako připomínku dne, kdy neznámý pravěký umělec hodil suchou houbu do nádoby s vodou. K oslavám se připojuje řada institucí, včetně Českého rozhlasu, či přátel umění, a letos poprvé i Muzeum umění Olomouc. Ladislav Železný, Alexandr Jeništa a Jakub Frank přibližují lokální akustické dárky, které se během 17. ledna spojí v jeden globální celek.

V čem spočívá jedinečnost českého grafického designu? Jak ovlivňuje každodenní život i vizuální identitu měst? Záznam živé diskuse s kurátorkou Lindou Kudrnovskou, grafickou designérkou Adélou Svobodovou a komisařem výstavy Davidem Koreckým přiblíží nejen estetickou stránku designu a jeho společenský význam, i celý projekt Identita sestávající se nejen z výstavy, ale také knihy, filmu a seriálu.

Tranzit vydává knihu Pracující dívka Sophie Giovannitti, spisovatelky a sexuální pracovnice, která vychází z osobních zkušeností. Dílo zkoumá propojení světa umění a sexbyznysu, zaměřuje se na společnou performativitu a paralely mezi prodejem emocí, autenticity a intimity. Kniha také reflektuje stigmatizaci, která ovlivňuje oba světy. Agáta Hrnčířová pozvala do studia Františka Fekete a umělkyni Markétu Garai s Barborou Doležalovou.

Komplikovaná, zádumčivá osobnost, která toužila po životní harmonii, ale nevěděla, jak na ni. Také zábavný společník, skvělý skladatel, pianista a zpěvák, v jehož písních se pravidelně zastavoval čas. Bulisovi vychází první LP, které jeho dcera Lucie pojmenovala optimisticky Slunce na peřinách. O Bulisovi, ale také o její cestě za divadlem, hudbou a profesí zdravotního klauna s ní v ArtCafé mluvila Hana Slívová.

Hanka Malaníková přivítala v ArtCafé tři představitele regionálních kulturních spolků: Pavla Kubaníka z podhostýnské kulturní družiny Kulturák, Honzu Petruželu, zakladatele spolku Fujaré z Rožnova pod Radhoštěm, a Jitku Jakubičkovou z Vratislavic nad Nisou, zakladatelku spolku AvantgArt, který se zasloužil o záchranu věže Zauhlovačky. Jak přemýšlí o kultuře a jakým výzvám čelí?

Česká vlna je místo dalšího využití často ničena. Ovce jsou často viděny jako nejapná stádní zvířata. Umělkyně Kateřina Žák Konvalinová spolu s teoretičkou Terezou Špinkovou ukazují, že příběhy o ovcích a jejich vlně můžeme vidět i psát jinak. O snaze probudit zájem o vlnu českých ovcí a projektu VLNA, kterým se na pražské UMPRUM zabýval Ateliéru textilu a K.O.V., vypráví vedoucí textilního ateliéru Linda Kaplanová.