Disident, novinář, spisovatel a několikanásobný vězeň komunistického režimu – to byl Jiří Lederer, jedna z klíčových osobností české žurnalistiky roku 1968. Byl ale také kronikářem normalizace a později v exilu i nepřehlédnutelnou osobností exilové publicistiky. (repríza)

Byla to tehdy pro socialistické Československo rána: Waldemar Matuška (2. července 1932 – 30. května 2009) zůstal na přelomu srpna a září 1986 ve Spojených státech. Zaskočil mnohé z fanoušků i dohasínající Husákův režim. Poslechněte si ukázky z unikátního rozhovoru o emigraci, který Matuška poskytl ve Spojených státech. (repríza)

Co se všechno dělo ve vysílání v posledních měsících a týdnech roku 1938, než přišel mnichovský verdikt? Jak se střídaly naděje a pesimismus, klid a hysterie, věcné příspěvky s totální a často velmi temnou propagandou?

Dnes už si to jméno z mladé generace možná nikdo nevybaví, a přesto mluvíme o muži, který na konci komunistické éry řídil československou vládu. Ladislav Adamec se stal premiérem v říjnu 1988 a vydržel v této funkci pouhý rok a necelé dva měsíce. Vypadá to jako krátká epizoda, ale bylo mu dopřáno stát se jedním z aktérů listopadové revoluce roku 1989.

Rozhovor natočil tehdejší dramatik a budoucí prezident Václav Havel v New Yorku s novinářskou legendou Ferdinandem Peroutkou. O čem si povídali začínající dramatik a dlouholetý novinář? O tom je speciál Archivu Plus, který připravil David Hertl.

Zhruba 72 minut dlouhý rozhovor je pozoruhodnou ukázkou střetu dvou osobností a dvou světů – světa svobodného a světa za železnou oponou. Poslechněte si celou nahrávku.

Speciální vydání Archivu Plus o nahrávce rozhovoru, který na téma exilu a návratu z exilu vedl Václav Havel s Ferdinandem Peroutkou.

Teroristické útoky z 11. září 2001 byly prakticky ihned vnímány jako zlom – bezpečnostní, politický, vojenský, historický, civilizační. To vše bylo postupně formulováno už od prvních hodin po útocích. Jak tento proces probíhal v našem mediálním prostoru, to si přiblížíme prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.

Rudý trojcípý šátek a modrá košile – to byly v dobách totalitního režimu hlavní části stejnokroje československého pionýra. Šátek, na který měl být jeho nositel náležitě hrdý, se uvazoval kolem krku a měl reprezentovat oddanost socialistickým ideálům. Pionýři měli milovat Sovětský svaz a nadšeně se podílet na budování socialismu.

Letním měsícům novináři říkávají okurková sezóna. Prostě čas zavařování okurek, kdy se nic moc neděje a není o čem informovat. Jak svědčí zpravodajství dochované v Archivu Českého rozhlasu, o třetím čtvrtletí roku 1996 to tedy rozhodně neplatilo.