Archiv Plus
28. září 2023

Poslechněte si podcast: Jak jsme slavili Den tisku, rozhlasu a televize

Když dnes přijde řeč na svátky a významné dny za komunistického režimu, většina lidí si asi jako první vybaví oslavy Prvního máje, Velké říjnové revoluce, MDŽ, popřípadě 25. února. Vedle těchto velkých existovala i několik svátků menších, které už mizí z naší paměti. Přitom režim si na jejich oslavách dával záležet. Mezi takové patřil Den tisku, rozhlasu a televize.

24:00

Archiv Plus

Vydává: Český rozhlas

Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.

Web

Před šesti dny 24:00

Zima roku 1994. Tajemná světla nad Novým Borem a Václav Klaus chvátající do EU

Nejdůležitější událostí prvního čtvrtletí roku 1994 byla bezesporu návštěva amerického prezidenta Billa Clintona, na které se hovořilo především o našem vstupu do NATO. Dobové zpravodajství uložené v rozhlasovém archivu ale připomíná, že lidé tehdy žili i mnoha dalšími událostmi.

Před týdnem 22:11

Říšský rozhlas. Válka z druhé strany – té nacistické

Jejich vystoupení před mikrofonem jsou autoritativní, pronášená věcně a bez emocí. Tak hovoří nejen redaktoři, vojáci a úředníci, ale často i obyčejní lidé, které přesvědčila nacistická ideologie. Takzvaný Říšský rozhlas v čase Protektorátu Čechy a Morava vysílal i na českých rozhlasových vlnách.

Před 2 týdny 23:58

Vznik Protektorátu Čechy a Morava aneb Hra se slovenskou kartou

Druhá československá republika neexistovala ani půl roku, přesto se během této krátké doby výrazně zhoršily poměry ve všech oblastech společenského života.

Před 2 týdny 23:51

Mezinárodní den žen za socialismu: budovatelky, matky i hospodyňky

Jedním z hlavních svátků minulého režimu byl bezesporu Mezinárodní den žen. Volno sice nebylo, ale oslavy MDŽ byly natolik mohutné, že je nešlo přehlédnout. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které podoby těchto oslav zachycují.

Před 3 týdny 23:58

Jozef Tiso žádal jeden národ, jednu stranu a jednoho vůdce

Jaký mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? V roce 1947 byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek ho připomene pořad Archiv Plus.

Před 3 týdny 23:58

Jaký doopravdy byl slovenský prezident Jozef Tiso?

Před pětasedmdesáti lety se postavil do čela Slovenska, které díky Adolfu Hitlerovi nečekaně získalo samostatnost. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek připomene Jozefa Tisa David Hertl v pořadu Archiv Plus.

23. únor 2024 24:00

Miroslav Kusý: Chartistou v Bratislavě

Prošel si klasickou cestou od reformního komunisty přes disidenta k obhájci demokracie. Politolog, filozof, publicista, vysokoškolský pedagog, rektor Univerzity Komenského v Bratislavě a jeden z nemnoha signatářů Charty 77 na Slovensku Miroslav Kusý zažil leccos z historie moderního Slovenska.

16. únor 2024 24:01

Přepadení! Drsný humor divokých devadesátek ve veřejnoprávním rozhlasu

Po roce 1989 vznikaly v Českém rozhlase úplně nové rozhlasové formáty. Tvůrci po nabyté umělecké svobodě se již nechtěli držet zaběhnutých kolejí a nebáli se vytvářet v české kotlině dosud neslýchané relace. Mezi ně patřil od roku 1994 také pořad Přepadení, jehož autorem byl Jiří Macháček. Tvůrčím kolegou a spolumoderátorem mu byl většinou Lumír Tuček.

9. únor 2024 24:00

Hlasatel Šlitr se vám hlásí! Jak zachytil polovinu slavné dvojice Suchý – Šlitr rozhlasový archiv

Jiří Šlitr nebyl jen talentovaný autor hudby k nezapomenutelným písničkám. Byl také malíř a ilustrátor. A v neposlední řadě herec – neherec, který měl zcela originální styl. Život i umělecké aktivity Jiřího Šlitra nám zaznamenal rozhlasový archiv, ať už v jeho podání či v očích jeho kolegů.

2. únor 2024 23:57

Sto let Peroutkovy Přítomnosti. Masaryk časopis podpořil půl milionem korun

Nedá se říci, že je běžné narazit na novinové články staré sto let, které by se navzdory času daly číst i dnes. Dokonce, aby byly s to k nám promlouvat po výtce aktuálně. Nepochybně je najdeme z pera Karla Havlíčka Borovského. Pak dlouho nic. Zhruba o bezmála dalších sto let pro změnu z pera Ferdinanda Peroutky.