Měla to být rutinní akce. Sjezd spisovatelů na konci jara 1956 měl být událostí, jakých komunistický režim zorganizoval desítky a stovky. Jenže nakonec se jeho průběh vymkl komunistům z kontroly. Paradoxně za to mohly události v Moskvě, kde se kriticky podívali na éru stalinismu. Na československém sjezdu se literáti nedrželi zkrátka: Jaroslav Seifert prohlásil, že spisovatelé byli nuceni ke lži. „Moskva zasela bouři, kterou Praha sklízí,“ napsal exilový časopis Svědectví.

Letiště v Ruzyni bylo vybudováno ve 30. letech, jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918. Nové letiště pak bylo postaveno v 60. letech. Původní letiště s funkcionalistickou halou Adolfa Benše – Terminál Jih – bylo otevřeno už v roce 1937.

Čím jsme žili před 30 lety, ve druhém čtvrtletí roku 1996? Připomínáme si to v dalším čtvrtletníku Archivu Plus, ve kterém si pouštíme zpravodajské relace a reportáže z rozhlasového archivu natočené před 30 lety. V těchto jarních měsících má kořeny mnoho věcí, která nás dodnes ovlivňují, nebo jsou pro nás samozřejmostí. Mezi ně patří letní vysílání Radiožurnálu z Chorvatska, které se domlouvalo právě v dubnu 1996.

Před listopadovou revolucí byl mladým hercem, o jehož talent se přetahovala divadla s filmem a televizí. V létě 1989 ukončil studium na DAMU, téhož roku začal hrát v Divadle na Vinohradech. Měl za sebou role v tehdy už kultovním filmu Bony a klid nebo v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Buzuluk – poduralské město, kde se na počátku roku 1942 začala formovat československá jednotka v Sovětském svazu. Příběh vzniku československé jednotky (a samozřejmě také jejího bojového nasazení, do Československa došla s velkými ztrátami) se postupně stal jedním z klíčových témat komunistické propagandy navázané na druhou světovou válku.

Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu. V archivu Českého rozhlasu dodnes zůstaly nahrávky, které zachycují nejen oficiální projevy, ale i atmosféru těchto často neobvyklých setkání.

1. květen 1951 byl čtvrtým „1. májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je Stalin, Stalin, to je lid.“

Historické časové znamení odstartuje archivní pohled do prvomájové historie a mozaiku Archivu Plus z prvomájových oslav. Uslyšíte také to, co vysílal Československý rozhlas od 30. do 80. let minulého století v souvislosti s oslavami svátku práce.

Československo se ve druhé polovině 20. století stalo místem významných zahraničních návštěv, zejména z východního bloku. V archivu Českého rozhlasu jsou dodnes zajímavé nahrávky z pionýrského tábora na Tachovsku, kde zpívala slavná astronautka Valentina Těreškovová, z Bratislavy, kde Gorbačovův příznivec získal jeho podpis, nebo z pražských ulic a z pražského letiště při příletu Ivana Stěpanoviče Koněva.

Rozhovory s řadovými občany, úvahy našich velkých myslitelů, vzpomínky, básničky i hudební závdavek – to vše připomene prvomájovou atmosféru v letech 1942–1989.